Užívání návykových látek je hlavní příčinou předčasných úmrtí způsobených preventabilními chorobami v Evropě.

Lisabon, 24. října 2024 - Politici by měli přehodnotit strategie v oblasti závislostí a přijmout moderní a racionální politiky založené na důkazech a datech. Data naznačují, že účinnou cestou vpřed jsou politiky zaměřené na minimalizaci škod a rizik, jako je regulace trhu podle rizik, která představují různé produkty, a nahrazování vysoce rizikových produktů méně škodlivými alternativami. Efektivní politiky by se měly zaměřit na harm reduction (snižování škod) s abstinencí jako jednou z možností, místo spoléhání se výhradně na ideologicky podmíněný, ale často neúspěšný přístup zaměřený na abstinenci.

Odhaduje se, že více než pětina populace trpí nějakou formou závislosti, ať už jde o nelegální drogy, alkohol, léky, cigarety, cukr, hazardní hry, závislost na digitálních technologiích nebo něco jiného. Při kombinaci různých forem poruch způsobených užíváním návykových látek a závislostí na chování a při zohlednění překrývajících se případů může být celkový podíl ještě vyšší. Z lékařského a psychologického hlediska mají všechny závislosti stejný základ: přirozený jev, který se zaměřuje na senzory v mozku, ale zároveň každá z nich může představovat jiné riziko.

Kardiovaskulární onemocnění, nejčastější příčina úmrtí v Evropě, jsou často způsobena závislostním chováním. Nelegální drogy, alkohol, kouření, a dokonce i hazardní hry přispívají ke kardiovaskulárním problémům, jako je hypertenze a srdeční choroby. Kardiovaskulární onemocnění stojí EU ročně 282 miliard eur a představují 12 % celkové zátěže způsobené nemocemi.

Světová zdravotnická organizace (WHO)[1] uvádí, že až 50 % lidí s poruchami užívání návykových látek má současně duševní poruchu. V České republice bylo studiemi[2] zjistily, že 47 % uživatelů návykových látek trpí také problémy s duševním zdravím, které se často vyskytovaly již před rizikovým užíváním návykových látek. Podobně údaje Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC)[3] uvádějí, že více než 30 % kuřáků trpí nějakou formou problému s duševním zdravím.

Aby se tento problém dostal do centra pozornosti a byla navržena účinná řešení, tak se odborníci z celé Evropy a světa sešli v těchto dnech na konferenci Evropské agentury pro drogy (EUDA) Lisbon Addictions 2024, kde se mimo jiné 22. října uskutečnila odborná diskuse pořádaná RATIO (think tankem Racionální politiky závislostí).

Mezi odborníky na kulatém stole hovořili například Mgr. Jindřich Vobořil, Pg.Dip, předseda správní rady RATIO (think tanku Racionální politiky závislostí), doc. MUDr. Viktor Mravčík, Ph.D., vedoucí vědeckého týmu RATIO (think tanku Racionální politiky závislostí) a náhradní člen správní rady EUDA, anebo Judy Chang, výkonná ředitelka INPUD (Mezinárodní sítě lidí užívajících drogy), ke kterým se připojili bývalí poslanci Evropského parlamentu (například Radka Maxová), odborníci a ekonomové (například Ing. Michal Fanta, Ph.D.), aby diskutovali o efektivních přístupech politik.

„Jako vědci, politici a odborníci na závislosti považujeme závislost za jeden fenomén,“ vysvětluje Jindřich Vobořil, předseda správní rady RATIO (think tanku Racionální politiky závislostí). „Politiky založené na vědeckých důkazech jasně ukazují, že přístup zaměřený na harm reduction (snižování škod) by měl být hlavním principem.“ A dále dodává: „Politiky zaměřené na abstinenci nejsou realistické: cestou vpřed jsou vyvážené politiky založené na prevenci, podpůrných službách a regulovaném trhu nahrazeném méně rizikovými látkami. Navíc musí být důsledně uplatňovány napříč závislostmi – od aktuálně nelegálních látek, kouření a alkoholu až po hazardní hry a digitální závislosti.“

EU v současnosti uplatňuje přístup harm reduction při řešení závislostí na nelegálních drogách, ale nerozšiřuje tento přístup na všechny závislosti. EUDA je otevřenější politikám harm reduction a řečníci na konferenci se budou zasazovat o zvýšení investic do prevence a inovativních strategií a politik harm reduction, které minimalizují důsledky návykového chování tím, že regulují produkty podle míry jejich rizikovosti a nabízejí bezpečnější alternativy. Údaje ukazují, že takové přístupy jsou nejen účinné, ale také nákladově efektivnější. Je nezbytné vytvořit náhradní trh s nízkorizikovými alternativami, který bude podpořen vhodnou regulací a zdaněním.

„Je zásadní, aby politici uznali vědecké poznatky o harm reduction,“ naléhá Jindřich Vobořil. „Výzkumy jasně ukazují, že prohibiční politiky a zákazy látek nefungují. Místo toho často zhoršují zdravotní problémy tím, že nutí jednotlivce k používání nebezpečnějších látek nebo praktik,“ dodává Vobořil.

Data ukazují, že přístupy harm reduction jsou účinné a nákladově efektivní. Studie publikovaná v časopise The Lancet Global Health[4] v roce 2022 zjistila, že substituční léčba opioidy snižuje riziko úmrtí na předávkování o více než 50 % a přináší dlouhodobé úspory nákladů. Podobně zavádění programů výměny jehel a míst spotřeby pod dohledem vedlo ke snížení přenosu infekčních onemocnění, jako je HIV a hepatitida C. Podle zprávy EMCDDA[5] z roku 2023 země, které tyto opatření přijaly, zaznamenaly 30% pokles nových případů HIV mezi lidmi, kteří injekčně užívají drogy.

RATIO (Think tank Racionální politiky závislostí) nadále spolupracuje s institucemi EU na podpoře racionálních politik v oblasti závislostí. Další diskuse a kulaté stoly budou uspořádány během polského předsednictví Rady EU v roce 2025.

[1] World Health Organization (WHO). (2022). Mental Health and Substance Use.

[2] National Monitoring Centre for Drugs and Addiction (Czech Republic). (2022). Annual Report on Drug Use and Health in the Czech Republic.

[3] Centers for Disease Control and Prevention (CDC). (2022). Vital Signs: Smoking and Mental Health.

[4] Sordo, L., et al. (2022). Mortality risk during and after opioid substitution treatment: systematic review and meta-analysis of cohort studies. The Lancet Global Health.

[5] European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction (EMCDDA). (2023). Harm Reduction: Evidence, Impacts, and Challenges.