Obsah
- 01 Proč by to mělo vaši obec zajímat
- 02 Co obec může ze zákona
- 03 Jak (spolu)financovat služby a jak ověřit kvalitu
- 04 Jak realizovat místní koordinaci
- 05 Jak číst data o situaci ve vašem okolí
- 06 Prevence a děti
- 07 Checklist: první měsíce a první rok
- 08 Časté otázky a námitky
- 09 Jak o tématu mluvit v kampani i na veřejnosti
- 10 Zdroje, kontakty, glosář
Proč by to mělo vaši obec zajímat
Ať už si to jako zastupitelstvo přiznáte, nebo ne, s dopady užívání návykových látek se vaše obec potýká už teď — přes veřejný pořádek, sociální služby, školy, bezpečnost nebo náklady na zásahy záchranky a policie. Otázka není, jestli se vás to týká, ale jestli na to budete reagovat promyšleně, nebo až ad hoc, když se objeví problém, na který nikdo nebyl připravený.
Veřejný pořádek
Hluk, nepořádek na veřejných místech a opakované stížnosti obyvatel patří mezi nejčastější podněty, které řeší obecní úřad.
Sociální služby
Rodiny v krizi, závislosti a terénní sociální práce — situace vyžadující koordinaci a kapacity, které obec financuje či organizuje.
Školy a prevence
Děti a dospívající experimentují — školy a obec společně nastavují preventivní programy a spolupracují s odborníky.
Bezpečnost a rozpočet
Obecní policie řeší zásahy ve veřejném prostoru, rozpočet obce pokrývá náklady na služby i řešení problémů.
Co obec může ze zákona
Klíčovým právním předpisem je zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Neukládá obci žádnou z níže uvedených věcí jako povinnost — dává jí ale k dispozici konkrétní nástroje, které může, ale nemusí použít. To, zda a jak je obec využije, je čistě věc politické vůle daného zastupitelstva.
Obecně závazná vyhláška
Podle § 17 odst. 2 zákona č. 65/2017 Sb. může obec obecně závaznou vyhláškou zakázat nebo časově a místně omezit konzumaci alkoholu na veřejných prostranstvích — typicky v okolí škol, dětských hřišť, nádraží nebo v centru obce o víkendových nocích. Vyhláška může počítat i s výjimkami pro konkrétní akce. Svaz měst a obcí ČR má k dispozici hotový vzor. Vymáhání v praxi stojí a padá s obecní policií nebo s dohodou se státní policií na prioritizaci kontrol.
Omezení prodeje
Zákon stanovuje celostátně platný zákaz prodeje tabákových a alkoholických výrobků osobám mladším 18 let a omezení prodeje v okolí škol, ve školách a ve veřejné dopravě. Elektronické cigarety a zahřívaný tabák podléhají stejnému režimu jako klasické tabákové výrobky. Obec zde nevytváří vlastní pravidlo, ale je tím, kdo v praxi řeší kontrolu a vymáhání na svém území.
Protidrogový koordinátor
Kraj i obec mohou — nikoli musí — zřídit a platit pozici koordinátora protidrogové politiky z vlastního rozpočtu. V praxi tuto roli plošně pokrývají kraje; naprostá většina obcí, zejména menších, vlastního koordinátora nemá. Prvním prakticky použitelným krokem je zjistit, kdo je krajský koordinátor pro váš kraj, a založit si s ním kontakt.
Obec jako zřizovatel škol
Obec je zpravidla zřizovatelem základních škol na svém území, a má tak přímý vliv na to, jaké programy primární prevence se ve školách realizují a kdo je financuje. To je jedna z nejsilnějších, a přitom nejlevnějších pák, které obec má — stačí při výběru a financování programů vyžadovat certifikované poskytovatele.
Obecní policie
Obecní policie hraje roli při vymáhání místních vyhlášek a prodejních omezení — kontrola zón bez alkoholu, řešení přestupků, spolupráce s terénními programy při konfliktních situacích na veřejném prostranství. Bez jasného zadání ze strany vedení obce tato role často zůstává nevyužitá.
Politická vůle rozhoduje víc, než by se čekalo
Zákon dává rámec, ale to, zda a jak obec nástroje využije, závisí mnohem víc na politické vůli konkrétního zastupitelstva než je tomu na úrovni kraje. Dvě obce se stejnou zákonnou výbavou mohou mít v praxi zcela odlišnou úroveň místní politiky — rozdíl dělá to, zda se tím zastupitelstvo skutečně zabývá.
Jak (spolu)financovat služby a jak ověřit kvalitu
Obec není ze zákona povinná služby pro lidi užívající návykové látky financovat, ale řada obcí a krajů to dělá — a existují na to fungující, opakovaně používané modely, které nemusíte vymýšlet znovu.
- Obec
- Vlastní rozpočet, často jako spoluúčast
- Kraj
- Krajské dotační programy s vlastním kalendářem
- Stát — RVKPZ / ministerstva
- Národní dotační řízení, MPSV pro sociální služby
- EU fondy
- Spíše pro větší, víceleté projekty
Je certifikovaný?
Ověřte na iprev.cz — certifikaci ověřuje nezávislá komise.
Má smlouvu a výkaznictví?
Jasně definovaný účel a jednoduchý výkaz jednou ročně.
Odpovídá služba potřebám vaší obce?
APAS (asociace.org) je rozcestník k poskytovatelům v kraji.
Model krajského spolufinancování
Liberecký kraj (od roku 2009) a Jihočeský kraj (od roku 2013) používají model, kde obce v kraji přispívají na síť adiktologických služeb podle vzorce navázaného na počet obyvatel v rámci ORP. Obec neplatí nahodile jednotlivým poskytovatelům, ale participuje na společně dohodnutém systému, který kraj administruje. Součástí modelu bývá i to, že koordinátor nebo zástupce služby osobně přijde na jednání zastupitelstva obhájit, proč a na co se peníze žádají.
Kdy o dotace žádat
Dotační řízení mají zpravidla roční cyklus s uzávěrkou žádostí na podzim předchozího roku pro financování v roce následujícím. Pokud obec chce podpořit konkrétní žádost o krajskou nebo národní dotaci, je potřeba se s poskytovatelem domluvit včas. Přesný termín pro daný rok je vždy potřeba ověřit u kraje nebo v aktuální výzvě RVKPZ.
Smlouva a výkaznictví
Doporučená praxe je vždy s poskytovatelem uzavřít smlouvu s jasně definovaným účelem a jednoduchým výkaznictvím — kolik lidí a s jakým výsledkem služba za rok obsloužila. Nejde o byrokratickou zátěž, ale o základ, díky kterému může zastupitelstvo příště rozhodovat na základě dat, ne dojmu.
Jak realizovat místní koordinaci
Brno od roku 2017 provozuje Městský koordinační tým pro oblast drog a závislostí, který stál za vznikem městské strategie na období 2018–2022. U stolu byli zástupci magistrátu, poskytovatelů služeb, OSPOD, policie, škol i svépomocných skupin — tedy funkční vzor, jak propojit aktéry, kteří jinak řeší problém každý zvlášť, aniž by o sobě navzájem věděli. Přenositelný princip není konkrétní organizační schéma, ale to, že strategii nevytváří úředník sám za stolem, nýbrž vzniká z opakovaného setkávání lidí, kteří situaci v terénu skutečně znají.
Koho k tomu potřebujete
- Starosta / obec
- OSPOD
- Školy
- Krajský koordinátor
- Policie / obecní policie
- Poskytovatelé služeb
Když jste malá obec
- 01 Nezřizovat vlastní strukturu, ale navázat na koordinaci na úrovni ORP nebo kraje — spojit síly s okolními obcemi, které řeší tentýž problém.
- 02 Mít jasně určenou kontaktní osobu na straně obce (často starosta, místostarosta nebo pracovník sociálního odboru), která komunikuje s krajským koordinátorem a poskytovateli.
- 03 Svolat jednou až dvakrát ročně neformální setkání klíčových aktérů v obci — škola, OSPOD, obecní/státní policie, případně terénní pracovník — i bez formálního statutu týmu.
- 04 Výstupy takového setkání zapsat, byť stručně — dává to zastupitelstvu podklad pro rozhodování a příští vedení obce nezačíná od nuly.
Jak číst data o situaci ve vašem okolí
Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti (drogy-info.cz) každoročně vydává souhrnnou zprávu o situaci v ČR — aktuální verze za rok 2025 vyšly v lednu 2026. Středisko je od července 2025 certifikováno Evropskou agenturou pro drogy (EUDA), což je zárukou metodické kvality dat.
Na co se v datech dívat
Pro obec je nejrelevantnější několik okruhů: rozsah a trendy problémového užívání drog v regionu, dostupnost a kapacita nízkoprahových a terénních služeb, míra injekčního užívání (relevantní pro veřejné zdraví a bezpečnost) a drogová kriminalita v kontextu celkové kriminality. Není nutné rozumět metodice sběru dat — stačí sledovat trend v čase a srovnání se sousedními regiony.
Krajská a lokální data
Pro krajský nebo okresní kontext je nejrychlejší cestou přímo kontaktovat krajského protidrogového koordinátora a zeptat se, zda existuje aktuální regionální situační zpráva — tato praxe se mezi kraji liší. Užitečným doplňkovým zdrojem jsou i neformální informace od terénních programů a školních metodiků prevence, kteří mají často aktuálnější obrázek než jakákoli výroční zpráva.
Jak se vyhnout unáhleným závěrům
Data za malý region kolísají rok od roku i bez skutečné změny situace — stačí, že se změní kapacita jedné terénní služby nebo metodika sběru dat na okrese. Jeden meziroční nárůst nebo pokles proto sám o sobě není důvod k zásadní změně politiky obce; relevantní je až trend za víc let nebo shoda mezi více nezávislými zdroji.
Prevence a děti
Prevence se obvykle dělí na primární (než k užívání vůbec dojde, typicky ve školách), sekundární (zaměřenou na rizikové skupiny) a terciární (snižování škod u lidí, kteří už látky užívají). Obec jako zřizovatel škol má nejpřímější vliv na primární prevenci — a nemusí její obsah vytvářet sama, stačí umět ověřit kvalitu a odkazovat na existující zdroje.
Tři kliky k ověřenému zdroji
-
1
Najděte zdroj
iprev.cz pro preventivní programy, digirozhledna.cz pro rodiče.
-
2
Ověřte kvalitu
Zkontrolujte, že poskytovatel je v registru jako certifikovaný.
-
3
Sdílejte se školou a rodiči
Odkaz na web obce, do zpravodaje nebo na rodičovské schůzky.
Checklist: první měsíce a první rok
Časté otázky a námitky
„Nemáme na to v rozpočtu peníze.“
Většina nástrojů z kapitoly 2 (vyhláška, požadavek na certifikaci u financovaných programů, kontakt s krajským koordinátorem) nestojí obec nic navíc. Tam, kde jde o skutečné výdaje, existují modely spolufinancování, kde obec neplatí sama, ale participuje na systému, který administruje kraj, a malý místní příspěvek často odemyká nárok poskytovatele na výrazně větší krajskou nebo národní dotaci.
„Voliči o tomhle tématu nechtějí slyšet.“
Nejde o to téma v kampani stavět na první místo, ale o to nenechat se jím zaskočit, až se objeví konkrétní stížnost nebo problém. Rámec „řešíme veřejný pořádek a bezpečnost efektivně“ funguje napříč politickým spektrem lépe než rámec „jsme pro/proti drogám“.
„To je přece věc kraje nebo státu, ne nás.“
Národní a krajská úroveň nastavují rámec a financování, ale konkrétní realizace — vyhláška, výběr financovaných programů ve školách, kontakt s místními poskytovateli — je vždy věcí obce. Kraj ani stát to za obec neudělá.
„Bojím se, že podpora těchto služeb bude vnímaná jako podpora užívání drog.“
Certifikované služby (nízkoprahové programy, terénní práce, poradenství) mají prokazatelný efekt na snižování rizik pro celou obec — méně použitého injekčního materiálu na veřejném prostranství, méně akutních zásahů záchranky, lepší dostupnost pomoci pro rodiny. Komunikačně funguje rámec veřejného zdraví a bezpečnosti, ne morální hodnocení uživatelů.
„Nevíme, na koho se vůbec obrátit.“
Krajský protidrogový koordinátor je vždy první kontakt — pokrývá legislativu i síť poskytovatelů. Doplňkově APAS (asociace.org) funguje jako rozcestník k poskytovatelům adiktologických služeb napříč kraji.
Jak o tématu mluvit v kampani i na veřejnosti
Způsob, jakým se o tématu mluví, rozhoduje o tom, jestli ho zastupitelstvo bude schopné řešit věcně, nebo jestli se z každé zmínky stane politický spor.
Co funguje
- Mluvit v rámci veřejného pořádku, bezpečnosti a nákladů obce — to jsou kategorie, kterým rozumí voliči napříč politickým spektrem, bez ohledu na to, jaký mají osobní postoj k drogám.
- Uvádět konkrétní, ověřitelná čísla a příklady místo obecných tvrzení o tom, že „je to čím dál horší“ nebo že „to není náš problém“.
- Prezentovat návrhy jako správu rizika, ne jako morální postoj — cílem je, aby obec věc zvládala lépe, ne aby zastupitelstvo zaujalo stanovisko k užívání látek jako takovému.
- Odkazovat na fungující příklady z jiných obcí a krajů — snižuje to dojem, že jde o experiment, a ukazuje, že řešení už existuje a je odzkoušené.
Čemu se vyhnout
- Slibovat v kampani konkrétní řešení bez znalosti místní situace — lepší je slíbit, že se tématu budete věnovat a do tří měsíců zjistíte, jak na tom obec skutečně je.
- Stavět debatu jako „pro, nebo proti drogám“ — takto formulovaná otázka nemá u tématu závislostí produktivní odpověď a odvádí pozornost od praktických kroků.
- Prezentovat existenci nízkoprahových nebo terénních služeb jako něco, co obec musí „obhajovat“ — jde o standardní veřejnou službu srovnatelnou s jinými sociálními službami.
Zdroje, kontakty, glosář
Máte k tématu dotaz?
Zdroje
- Zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek — zakonyprolidi.cz/cs/2017-65
- Národní strategie prevence a snižování škod spojených se závislostním chováním 2019–2027 — vlada.gov.cz
- Rada vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí (RVKPZ, dříve RVKPP) — vlada.gov.cz
- Souhrnná zpráva o závislostech v ČR 2025 a Zpráva o nelegálních drogách v ČR 2025 — drogy-info.cz
- iprev.cz — katalog a registr preventivních programů, certifikace kvality
- digirozhledna.cz — digitální rizika a hazard u dětí, materiál pro rodiče
- APAS, Asociace poskytovatelů adiktologických služeb — asociace.org
- Vzor obecně závazné vyhlášky o regulaci alkoholu — Svaz měst a obcí ČR, smocr.cz
- Příručka pro člena zastupitelstva obce — Svaz měst a obcí ČR, smocr.cz
Glosář
- RVKPZ
- Rada vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí (do 30. 3. 2026 RVKPP)
- NSZ
- Národní strategie prevence a snižování škod spojených se závislostním chováním 2019–2027
- OSPOD
- orgán sociálně-právní ochrany dětí
- ORP
- obec s rozšířenou působností
- OZV
- obecně závazná vyhláška
- NMS
- Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti
- EUDA
- Evropská agentura pro drogy (European Union Drugs Agency), nástupkyně EMCDDA
- Certifikace
- nezávislé ověření kvality poskytovatele adiktologických/preventivních služeb
Ratio
Ústav pro společenský výzkum a vzdělávání, z.ú.
Hilleho 1842/5, 602 00 Brno
IČ: 06052363 · DIČ: CZ06052363
Datová schránka: 9mp7u2a
