STANOVISKO KE KAUZE „AYAHUASCA”

13. října 2022, Praha

V kauze „ayahuasca“ byly uděleny tresty za provádění skupinových sezení, během nichž byl podáván nápoj z jihoamerické liány ayahuasca, který má psychotropní účinky. Dva organizátoři seancí dostali nepodmíněné tresty v délce 8,5 a 5,5 roku, třetí obžalovaný vyvázl s podmínkou.

Jsme si vědomi, že ayahuasca obsahuje účinnou látku dimethyltriptamin (DMT), která je zařazena na seznam návykových látek, a tudíž je nakládání s ní nezákonné. DMT je látka řazená mezi tzv. klasická psychedelika, na rozdíl od alkoholu nebo opiátů nevyvolává fyzickou závislost. Klasická psychedelika jsou zkoumána a stále více využívána v kombinaci s psychoterapií při léčbě úzkostných a depresivních, psychosomatických a sexuálních poruch, post-traumatické stresové poruchy, psychotických onemocnění či poruch osobnosti. V terapii jsou považována za účinný nástroj, který umožňuje náhled a změnu narušených vzorců emocí, chování, prožívání, přístup k nevědomému materiálu, pozitivní změnu osobnosti a hodnotového systému. V Latinské Americe je ayahuasca tradičně užívána při tradičních rituálech, s velkými úspěch je využívána např. k léčení závislosti na opiátech, zejména heroinu.

Psychedelika nejsou drogou dealerů a gangů, nejsou spojena s kriminogenními riziky nebo riziky závislosti jako alkohol nebo heroin, nejsou spojena s obrovskou nemocností a úmrtností jako tabák.

Nezpochybňujeme nezávislost a nestrannost české justice a věříme, že v odvolacím řízení bude nalezena spravedlnost. Obracíme se na vás s naším stanoviskem jako na zákonodárce, kteří mohou aktivně vystupovat v procesu změny zákonů. Jsme přesvědčení, že zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník zasluhuje revizi, která by lépe hodnotila skutečnou společenskou škodlivost jednotlivých činů. V obecné části v § 12 odstavec 2 je sice řečeno, že: „Trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní důsledky s ní spojené lze uplatňovat jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu.“A v § 39 odstavec 2 je vysvětleno, že: „Povaha a závažnost trestného činu jsou určovány zejména významem chráněného zájmu, který byl činem dotčen, způsobem provedení činu a jeho následky, okolnostmi, za kterých byl čin spáchán, osobou pachatele, mírou jeho zavinění a jeho pohnutkou, záměrem nebo cílem.“, v rozhodovací praxi soudů nejsou vždy tato kritéria uplatňována. Je tudíž možné, že dealer heroinu, který způsobuje těžkou fyzickou závislost a nezřídka i smrt, dostane nižší trest než šaman, který provádí rituály, které nepoškozují ničí zdraví a nemají ani jiné negativní společenské dopady.

Revizi si jistě zaslouží i zvláštní část. Jsme přesvědčeni, že výše některých trestů porušuje princip přiměřenosti. Například za znásilnění podle § 185 může být pachatel potrestán odnětím svobody na šest měsíců (dolní hranice trestní sazby). Ten, kdo podle § 168 vydá dítě, aby ho bylo užito k otroctví, může být potrestán odnětím svobody na dvě léta. Byť se jedná o spodní hranice trestů, je zde zcela zřejmý nepoměr mezi možným trestáním těchto vysoce společensky nebezpečných trestných činů a skutečnými tresty za psychedelická sezení, ve kterých nebyl nikdo poškozen (svědecké výpovědi účastníků naopak dokládají léčivý přínos sezení) a jejich společenská nebezpečnost, pokud jsou prováděna v souladu s nejnovějšími evidence-based odbornými doporučeními, je téměř nulová.

V této souvislosti stojí za pozornost rovněž případná novelizace zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, která by dekriminalizovala bezpečné provázení psychedelickou zkušeností za definovaných podmínek. Takový návrh je v současné době posuzován v expertním meziresortním týmu v širším kontextu dekriminalizace trestní politiky v oblasti nakládání s návykovými látkami pro vlastní potřebu nebo pro léčbu či samoléčbu.

Věříme, že Výbor ústavně-právní Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky využije svého vlivu a bude iniciovat zahájení debaty o tolik potřebné změně trestněprávní regulace oblasti návykových látek.