Stanovisko k návrhu státního rozpočtu na rok 2026 v oblasti národních dotací

Stabilní financování místo jednorázových dotací: výzva k systémové změně

Brno, 11. srpna 2025 - Ministerstvo financí ČR předložilo první návrh státního rozpočtu na rok 2026, který v oblasti národních dotací nemá alokovány žádné finanční prostředky. Vládní analýzy a následné vládní dokumenty opakovaně upozorňují již nekolikátou vládu na potřebu změny směrem k systémovému financování základní péče v oblasti závislostí. Současná krize financování ukazuje, že závislost na každoročních dotacích není udržitelná. Je proto nutné otevřít debatu o dlouhodobém modelu podpory základní péče v oblasti závislostí. Návrh ministerstva financí proto vnímáme jako potřebu s touto i příští vládou otevřít debatu o skutečné systémové změně. Zároveň ale musíme upozornit, že dotační financování v případě národní protidrogové politiky není doplňující typ financování, ale naopak hrazení nejzákladnější péče a jeho zrušením by hrozily závažné zdravotní i kriminogenní dopady a rozpad nejzákladnější péče.

Důsledky nulového financování, nebo významného omezení financování

Nejprve musíme upozornit na fakt, že na rozdíl od téměř všech základních systémů pomoci (sociální i zdravotní péče), NENÍ v oblasti závislostí největší část systému péče poskytována příspěvkovými organizacemi zřizovanými státem, kraji či obcemi, ale nevládním a soukromým sektorem. Tato situace v oblasti prevence a léčby závislostí není výjimkou nikde v rámci EU i mimo ni. Důvodem je velmi složitá multidisciplinární péče na rozhraní zdravotní, sociální i pedagogické. Bohužel jsou tyto služby hrazeny ne zcela systémovými dotacemi, které jsou v případě ekonomických krizí považovány za zbytné a kráceny. Celá desetiletí vždy znovu upozorňujeme, že zatímco například u seniorů je pouze část služeb poskytována nevládními organizacemi, jako je například katolická Charita, v oblasti návykového chování je podíl příspěvkových organizací zanedbatelný. 

Drtivou většinu adiktologických služeb, ale i služeb sociální prevence a poradenství poskytují neziskové organizace, které se nemohou spoléhat na prostředky svého zřizovatele. Je také důležité připomenout, že tyto služby garantuje klientům stát zákonem (např. zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách nebo zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek). Vůči neziskovým organizacím, které tyto služby poskytují, jde de facto o státní objednávku. 

Při nulovém financování by tzv. harm reduction programy a návazná péče, která je v globálním kontextu na špičce, zanikla. Vzhledem k paradoxu, že celý systém stojí nesprávně na dotační politice, na což náš think tank opakovaně upozorňuje, by ČR velmi rychle čelila prudkému nárůstu negativních dopadů spojených s užíváním drog, jako jsou úmrtí na předávkování (viz USA a fentanylová krize), nárůst HIV a dalších infekčních onemocnění a nárůstu kriminality. Terénní výměnné programy, nízkoprahová kontaktní centra a odborné poradenství by byly omezeny nebo zcela zanikly, což by vedlo k výraznému poklesu v dostupnosti prevence a léčby. Uživatelé drog by tak byli častěji nuceni sdílet injekční materiál, čímž by dramaticky vzrostlo riziko šíření přenosných nemocí, jako jsou hepatitida C a HIV. Problém se také může velmi významně prohloubit s případným koncem války na Ukrajině a příchodu lidí z válečného prostředí, kde je situace velmi výrazně problematičtější. Spíše, než snížit financování doporučujeme se na danou situaci lépe připravit, včetně významného navýšení rozpočtu.

ČR v tuto chvíli na světové špičkové úrovni

ČR je v tuto chvíli jediná země v EU s téměř nulovým výskytem HIV a velmi nízkou prevalencí žloutenky typů C mezi nitrožilními uživateli drog právě díky našemu velmi originálnímu a levnému systému prevence. ČR má také nejnižší prevalenci úmrtí na předávkování drogami, jako je fentanyl. ČR je země s velmi malým výskytem skutečné nadnárodní organizované zločinecké činnosti v oblasti nelegálních drog. S touto změnou by samozřejmě ruku v ruce nastaly změny v oblasti nárůstu kriminality spojené s návykovým chováním a získáváním prostředků, posílení organizovaného zločinu, stejně jako drobné trestné činnosti. Zdá se, že úspěšný systém prevence a pomoci v oblasti nelegálních drog přispívají k tomu, že ČR je stabilně vyhodnocována, jako jedna z nejbezpečnějších zemí globálně. Proto v tomto smyslu doporučujeme spíše systémovou stabilizaci financování, změnu od dotací do agenturního financování (viz níže), než rozkolísání účinného systému pomoci.

Ekonomické dopady případného zastavení financování adiktologické péče

Náklady na následnou zdravotní péči, hospitalizace a represivní opatření by výrazně převýšily současné úspory, které zrušením dotací stát očekává. Tento krok by tak ve výsledku poškodil jak jednotlivce, tak celou společnost. V případě potřeby můžeme vládě poskytnout relevantní evaluace nákladovosti a posouzení společenských výdajů.

Proč je potřeba změnit způsob financování?

Asociace poskytovatelů adiktologických služeb (APAS) i náš think tank dlouhodobě upozorňují, že stávající systém dotací je pro financování adiktologických služeb i ostatních služeb sociálního poradenství a prevence krajně nevhodný z několika důvodů:

• Dotační programy neposkytují stabilní prostředí, které by umožnilo dlouhodobé plánování a rozvoj těchto služeb, či reakci na významné změny, jako je například příchod většího množství uprchlíků z válečné zóny.
• Pravidla dotací stanovují jednotliví donátoři dle svého uvážení a mohou se každoročně měnit, což pro služby zvyšuje administrativní i byrokratickou zátěž.
• Pravidla poskytnutých dotací mnohdy neumožňují jejich využití na běžný provoz, což je pro neziskové organizace velkým problémem, protože nemají možnost dodatečných příjmů. Zákon totiž stanoví, že své služby musí poskytovat klientům bezúplatně.
• Dotační prostředky na daný kalendářní rok jsou k dispozici s velkým časovým zpoždění, které některé organizace musí řešit překlenovacími úvěry.
• Dotační prostředky jsou jednoleté a není na ně právní nárok, což dále zvyšuje nejistotu těchto služeb.

Doporučení – vznik Adiktologické agentury ČR

V případě adiktologických služeb je připraveno řešení, které vzniklo na Odboru protidrogové politiky Úřadu vlády ČR pod vedením národního koordinátora pro protidrogovou politiku Jindřicha Vobořila. Jedná se o výstupy evropského projektu Systémová podpora rozvoje adiktologických služeb v rámci integrované protidrogové politiky (RAS). Navrhované řešení, které představuje:

• Adiktologický zákon, který by nově definoval složitou koordinační roli integrované politiky závislostí, kde se jedná nejen o nelegální drogy, ale také hazard, tabák, návyková léčiva, alkohol a nové výzvy, jako jsou například digitální závislosti.
• Vznik Adiktologické agentury, která by například po vzoru Polska nebo Portugalska měla 1 - 3% z daňových příjmů (hazardní a spotřební daň) ze závislostních industrií.
• Financování z této agentury by nebylo vázáno na dotační politiku, ale definicí dlouhodobých strategií a stabilním financováním smluvním. Tento způsob financování by také zajišťoval kontrolu výsledků a kvality. 
• Částečným řešením v první fázi by mělo být alespoň zavedení víceletých grantů, což měla tato vláda ve svém programovém prohlášení. Trvalým a lepším řešením by byla změna zákona o financování těchto služeb, například vytvoření sítě služeb, která by pokrývala potřeby klientů (obdobně jako např. síť škol).

Proto podporujeme zahájení otevřené a věcné debaty o účelném využití systému dotačního financování a v případě adiktologických, zdravotních a sociálních služeb a obdobných činností, jeho nahrazení vhodnějším způsobem dlouhodobého a stabilního financování.