Stanovisko k návrhu doporučení Rady EU o prostředí bez kouře a aerosolů2009/C 296/02

Stručný obsah návrhu

Tento návrh doporučení navrhuje rozšířit dosud platná omezení kouření o aerosoly z elektronických cigaret a zahřívaných tabákových výrobků a do veřejných prostor, kde je zakázáno kouření, užívání tabákových výrobků a elektronických cigaret, zahrnout i další prostory, jako jsou zahrádky restaurací, vnější prostory veřejných budov a nákupních center a dětská hřiště.

Stanovisko RATIO (think tanku Racionální politiky závislostí) k návrhu

Nedoporučujeme zavádět opatření, která by se tímto způsobem dotkla alternativních výrobků ke spalovanému tabáku, protože jsou v rozporu s dlouhodobou politikou ČR postavenou na vědecky ověřených principech minimalizace škod (harm reduction). Tato politika je ukotvena v programovém prohlášení Vlády ČR, ve kterém se uvádí: „Návykové látky budou regulovány podle míry rizik“ a následně je tento princip vyjádřen v Národní strategii prevence a snižování škod spojených se závislostním chováním 2019–2027 a v Akčním plánu politiky závislostí 2023–2025. Oba dokumenty byly schváleny Vládou České republiky.

Zdůvodnění

Zařazení nových výrobků, jako jsou elektronické cigarety a nahřívané tabákové výrobky, do stejné kategorie jako tradiční cigarety ignoruje podstatné rozdíly v jejich rizicích. Je naprosto nezbytné zohlednit významné rozdíly mezi cigaretovým kouřem a aerosolem z elektronických cigaret nebo nahřívaného tabáku a jejich vlivu na okolí. Při tvorbě zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, se vedla podrobná vědecká diskuse o rozlišení zákazu používání tradičních cigaret a alternativ k cigaretám v prostorách restaurací. Základem této diskuse byla motivace kuřáků přejít na méně rizikové alternativy a ideálně použít tyto substituce k úplné abstinenci. Na základě těchto odborných diskusí rozhodl zákonodárce tyto kategorie rozlišit a ponechat na provozovatelích restauračních zařízení, zda sami nedovolí toto použití v jejich prostorech. Přesto většina provozovatelů tyto alternativy v ČR dále nepovoluje.

Ze stejných motivačních důvodů by měla být dle našeho doporučení i v dalších venkovních prostorech umožněna výhoda užívání alternativních produktů oproti tradičním cigaretám a jiným tabákovým výrobkům určeným ke spalování.

Navzdory rozsáhlým restriktivním opatřením přijatým v posledních dvou desetiletích zůstává průměrná prevalence kouření v EU na 24 %, což výrazně přesahuje cíl bezkouřového prostředí – 5 % kuřáků do roku 2040. V posledních letech byla v České republice zavedena série racionálních a komplexních politik v oblasti návykových látek. Červnový Eurobarometr Evropské komise ukazuje, že Česká republika zaznamenala 7% pokles celkového počtu kuřáků – z 30 % v roce 2020 na 23 % v roce 2024. Tento pokrok souvisí s významným nárůstem využívání nových alternativních produktů, jako jsou vaporizéry, elektronické cigarety a nikotinové sáčky. V tomto kontextu je jedinou zemí EU, která dosáhla vytčené 5% hranice prevalence kouření, Švédské království. Důvodem je právě přechod většiny švédských kuřáků na alternativy, a to především na orální tabák (tzv. snus), který je paradoxně zakázán ve zbytku EU evropskou tabákovou směrnicí.

Údaje z Eurobarometru potvrzují, že průměrná denní spotřeba cigaret obecně klesá v zemích s příznivým prostředím pro alternativní produkty. Švédsko, které dlouhodobě patří mezi nejúspěšnější země ve snižování míry kouření, je pravděpodobně první zemí, která překoná cíl Evropského plánu boje proti rakovině a dosáhne generace bez tabákového kouře. Švédsko se mezi evropskými zeměmi vyznačuje nejen úspěchem v redukci kouření, ale i svou netypickou regulační politikou založenou na minimalizaci škod právě v oblasti tabáku.

Český parlament přijal politiku snižování dopadů a rizik, což je například vyjádřeno nedávným přijetím nového zákona o tzv. psychomodulačních látkách, který zásadně mění způsob, jakým jsou regulovány a jak je nakládáno s některými méně rizikovými psychoaktivními látkami. Kromě toho byla Česká republika jedním z prvních členských států EU, které zavedly specifickou regulaci nikotinových sáčků – krok, který později následovalo Slovensko a od kterého si slibujeme další omezení kouření v obecné populaci.

Postoj k EU institucím

Předchozí Evropský parlament začínal chápat logiku pragmatického přístupu k politice místo přístupu ideologického v podobě tzv. end game – na úplné abstinenci založené politické úvaze. Toto dokládá jeho práce na zprávách o rakovině a nepřenosných chorobách (Non-Communicable Diseases). Zejména vlastní iniciativní zpráva z roku 2023 konstatuje, že „zlepšená evidence-based zdravotní propagace, politiky harm reduction a primární a sekundární prevence nemocí mohou snížit prevalenci nepřenosných nemocí až o 70 %“. Dále uznává, že „politiky harm reduction jsou klíčové pro zajištění prevence, eliminace nebo redukce rizikových faktorů“. Parlamentní postoj se opírá o rostoucí množství důkazů ukazujících, že komplexní přístup k rizikovým faktorům nemocí vede k menšímu zatížení národních zdravotních systémů.

Je tedy vhodné, aby naopak ČR zaujala aktivní postoj a doporučila institucím EU více komunikovat dobrou praxi členských států a respektovat důkazy a individuální úspěchy, které bychom měli přenést z ideologických úvah do praktických harm reduction opatření.

Subsidiarita

Návrh doporučení porušuje princip subsidiarity, protože zasahuje do oblasti, která by měla být řešena na úrovni členských států. EU by měla jednat pouze v případě, že cíle nemohou být efektivně dosaženy na nižší úrovni. V tomto konkrétním případě návrh centralizuje rozhodovací pravomoci, ačkoli jednotlivé státy by byly schopny danou problematiku řešit lépe a přizpůsobit se místním specifikům a potřebám.

Je zřejmé, že v členských zemích, ve kterých je zaznamenán výrazný nárůst užívání alternativ spalovaného tabáku, dochází k poklesu plicních nádorových onemocnění, poklesu kardiovaskulárních onemocnění a předčasných úmrtí (Švédské království – více než 70% pokles), a to ve velmi rekordních časech. Instituce EU by proto měly právě v těchto oblastech, kde jde o významné procento předčasných úmrtí (v ČR odhad 15 tis. ročně), zvážit studie dobré praxe v oblasti harm reduction a vést diskusi směřující k vědecky ověřeným řešením.

Za RATIO (think tank Racionální politiky závislostí),

Jindřich Vobořil,

předseda správní rady