Stanovisko k mediální kampani Policie ČR ke kratomu

Vláda České republiky v minulém týdnu rozhodla, že kratom nebude zakázán, a že bude dále sledováno fungování nově zavedené velmi přísné regulace a její dopady na veřejné zdraví i bezpečnost. Zároveň vláda zvažuje zavedení spotřební daně, která by mohla vygenerovat prostředky na tolik potřebnou prevenci v oblasti závislostních politik obecně. Toto námi vítané rozumné rozhodnutí vlády tak odpovídá snaze stavět drogovou politiku na datech a reálných zkušenostech z praxe a je dobře, že premiér Andrej Babiš vyslyšel volání odborníků v tomto smyslu. V této situaci proto působí problematicky, že Policie ČR paralelně iniciuje intenzivní mediální kampaň, která je jednostranně zaměřená nesprávně na rizika úmrtí. Toto může ve veřejném prostoru vytvářet zkreslený obraz situace vzhledem k tomu, že nikde na světě nemáme potvrzeno, že samotný rozdrcený list kratomu s obsahem látky mytragina způsobuje fatální předávkování s následkem smrti, pokud není v kombinaci s dalšími látkami, nejčastěji dalšími opioidy, jako je třeba fentanyl, a také samozřejmě alkoholem.

Komunikace Policie pracuje s tragickými případy úmrtí a prezentuje je způsobem, který může vést k zjednodušeným a dle našeho mínění pravděpodobně ne zcela podloženým, nebo zkresleným závěrům. V žádném případě nechceme podceňovat problémy se závislostním chováním, a to ani v případě nadužívání kratomu a proto je třeba upozorňovat i na skutečná rizika konzumace. V některých námi sledovaných případech úmrtí spojených s užitím kratomu, přitom šlo vždy právě o kombinaci více látek, nikoliv o izolované užití kratomu. Pokud tento kontext není dostatečně zdůrazněn, vzniká dojem přímé a jednoznačné příčinné souvislosti, která nemusí odpovídat realitě a vytváří jakýsi politický nepřiměřený tlak na rozhodování vlády. Takový přístup je z hlediska veřejného zdraví problematický, protože odvádí pozornost od skutečné povahy rizik, která jsou často spojená právě s kombinacemi látek, dávkováním nebo konkrétní formou produktu obzvlášt na nelegálním trhu a tomu se regulace právě snaží zabránit.

Zvlášť eticky citlivým aspektem celé kampaně je využívání osobních tragédií a výpovědí pozůstalých, včetně silně emotivních videí, pokud by se prokázalo, jak spíše předpokládáme, že nejde o úmrtí spojené s touto rostlinou, ale právě kombinace množství látek, která pak vytvoří daný toxický mix vedoucí k úmrtí. Přestože je zcela legitimní upozorňovat na rizika, práce s konkrétními lidskými osudy, kde nemusí jít o zcela přesnou informaci pozůstalým, takto posouvá komunikaci do roviny, která spíše mobilizuje emoce neetickým způsobem, než aby podporovala informované rozhodování vlády. Veřejná debata o regulaci psychoaktivních látek by měla stát na datech, kontextu a srozumitelném vysvětlení rizik, aby nedošlo k přesnému opaku – poškození zdraví a vytvoření ještě většího veřejno-zdravotního rizika.

Je také důležité zasadit problematiku do širšího kontextu závislostní politiky a mortality se závislostmi spojené. V České republice dlouhodobě evidujeme výrazně vyšší počty úmrtí v souvislosti s jednorázovým užitím alkoholu s následkem úmrtí – tedy jednorázové předávkování alkoholem (přibližně 500 osob ročně tisíce osob ročně) a léčivy (také stovky osob ročně). Zároveň i kratom působí na trhu jako substitut celé řady látek, jak potvrzují zkušenosti z klinické praxe, kde se často ukazuje například jako substituce alkoholu. To nijak nesnižuje rizika spojená s kratomem, ukazuje to však, že zaměření pouze na jednu látku bez širší perspektivy může vést k nevyvážené veřejné diskusi i k neefektivním politickým rozhodnutím.

Z hlediska ochrany veřejného zdraví je klíčové rozumět relativním rizikům a zaměřovat se na oblasti, kde vzniká největší zátěž. Současně je potřeba reflektovat možné dopady restriktivních přístupů a volit taková opatření, která již prokázala účinnost. Pokud by došlo k úplnému zákazu, část uživatelů by se pravděpodobně již dnes přesunula na nelegální trh, kde není zajištěna kontrola kvality ani složení produktů. Takové prostředí výrazně zvyšuje riziko příměsí neznámých nebo vysoce nebezpečných látek a může vést k vyšším zdravotním škodám. Regulovaný trh umožňuje státu mít nad trhem kontrolu a působit efektivně v oblasti prevence a snižování rizik. Další riziko je nahrazení kratomu výrazně silnějšími a mnohem nebezpečnějšími látkami, podobně jak se tento scénář odehrál s HHC, na což náš think tank již několik let upozorňuje.

Dalším důležitým faktorem je charakter produktů dostupných na trhu. Závažné zdravotní komplikace bývají často spojeny s koncentrovanými extrakty nebo deriváty alkaloidů, které jsou výrazně silnější než tradiční forma kratomu a nejsou v souladu s platnou regulací. Právě sem by měla směřovat pozornost kontrolních orgánů, protože jde o segment šedé ekonomiky s vysokým rizikem a zde opravdu může vzniknout prozatím neprozkoumané riziko předávkování s následkem smrti. V této situaci považujeme za zásadní, aby Policie ČR soustředila své kapacity především na důsledné vymáhání existující regulace, tedy na kontrolu nelegálních produktů, dodržování pravidel prodeje a ochranu nezletilých.

Veřejná komunikace státních institucí, včetně policie by za nás měla být přesná, zasazena do reálného kontextu takto závažné zdravotní politiky. Jednostranné nebo emotivně laděné kampaně navzdory rozhodnutí vlády mohou podkopávat důvěru veřejnosti a komplikovat racionální nastavení politik a důvěru státu při snaze preventivně informovat obyvatele o rizicích.

Nakonec musíme zopakovat, že racionální regulace a efektivní přístup k psychoaktivním látkám stojí na kombinaci regulace, prevence a snižování rizik, včetně substituce trhu méně rizikovými látkami a regulace. dle známých rizik. Klíčové je proto systematicky sbírat data, vyhodnocovat dopady přijatých opatření a upravovat politiku na základě reálných zjištění. Tento proces vyžaduje čas, stabilní prostředí a koordinovaný postup institucí, nikoliv protichůdné signály směrem k veřejnosti.