Odborné memorandum Politika závislostí 2025+: Cesta k udržitelnému Česku

ODBORNÉ MEMORANDUM V KONTEXTU VOLEB DO POSLANECKÉ SNĚMOVNY PARLAMENTU ČR V ROCE 2025

Problematika závislostí představuje jednu z nejzásadnějších výzev současnosti, která významně ovlivňuje zdravotní stav obyvatel, ekonomickou stabilitu i sociální soudržnost České republiky. Odhady ukazují, že roční celospolečenské náklady spojené s negativními dopady závislostního chování se pohybují mezi 150 a 250 miliardami korun. Přesto této oblasti stále není věnována dostatečná pozornost a realizovaná opatření často postrádají potřebnou komplexnost i pevné systémové ukotvení.

Česká republika se dlouhodobě hlásí k principům vymezeným v Národní strategii prevence a snižování škod spojených se závislostním chováním 2019–2027. Ta staví na respektu k lidským právům, na integrovaném a vědecky podloženém přístupu a uplatňuje diferencovaný přístup podle rizikovosti jednotlivých látek a chování. Klade důraz na racionální alokaci zdrojů do oblastí, kde hrozí největší škody a kde lze očekávat nejvyšší veřejnozdravotní přínos. Strategie zároveň prosazuje koordinovaný a dlouhodobý postup všech aktérů, posílení role samospráv a aktivní participaci odborných společností, poskytovatelů služeb i samotných klientů. Tyto závazky však zůstávají naplněny pouze částečně.

V kontextu nadcházejících voleb do Poslanecké sněmovny (3. a 4. října 2025) je proto nezbytné formulovat jasnou, na datech podloženou a dlouhodobou vizi. Ta by měla podpořit realizaci stávající Národní strategie a současně vytvořit vhodné podmínky pro přípravu nové strategie pro další období. Nová vláda tak bude mít jedinečnou příležitost posílit principy snižování škod a rizik (harm reduction) a promítnout je napříč všemi oblastmi závislostní politiky.

Česko jako model pro Evropu

Za poslední tři desetiletí si Česká republika vybudovala mezinárodně uznávanou pověst v oblasti moderní a vyvážené politiky závislostí. Tento model stojí na integraci problematiky legálních i nelegálních návykových látek a nelátkových závislostí, stejně jako na propojení zdravotní, sociální a bezpečnostní politiky. Díky tomu slouží jako inspirace pro evropské politiky i mezinárodní instituce.

Základními pilíři českého modelu jsou od počátku 90. let uplatňovaný princip snižování škod, systematické využívání vědeckých důkazů a zapojení širokého spektra aktérů. Česká republika také prokázala schopnost pružně reagovat na nové výzvy, například regulací nikotinových sáčků, k níž přistoupila poprvé v roce 2021 a následně znovu od července 2023. Patří tak mezi první státy EU, které tuto problematiku legislativně uchopily. Inspirací byla švédská zkušenost, kdy přechod kuřáků k méně rizikovým nikotinovým produktům vedl k nejnižší míře kouření a souvisejících onemocnění v Evropě. Švédsko je zároveň jedinou zemí na světě, která se blíží statusu „bez kouření“, tedy hranici méně než 5 % dospělé populace, která denně kouří.

Princip regulace podle míry škodlivosti se v českém prostředí promítl také do daňové politiky. Od roku 2024 byly zavedeny odstupňované sazby spotřební daně pro různé kategorie tabákových a nikotinových výrobků. V praxi však u některých alternativních produktů výše sazeb vyvolává diskusi: jejich skokové zvýšení může oslabit původní záměr podpory méně rizikových variant. Do budoucna bude proto nezbytné tento princip důsledněji aplikovat i na další legální látky, zejména při nastavování daňové politiky u alkoholu a při tvorbě funkčních mechanismů kontroly kvality konopí.

Mezi klíčové změny posledního období patří schválení novely trestního zákoníku, která mimo jiné umožnila držení omezeného množství konopí pro vlastní potřebu a pěstování limitovaného počtu rostlin. Tento krok představuje konkrétní naplnění principu regulace návykových látek podle jejich míry škodlivosti a znamená odklon od čistě represivního paradigmatu směrem k racionálnější regulaci.

Dalším průlomovým prvkem českého modelu je psychomodulační legislativa, účinná od ledna 2025. Tento právní rámec umožňuje efektivnější a přesněji cílenou regulaci nových psychoaktivních látek. Díky němu je možné pružně reagovat na jejich výskyt na trhu, regulovat dostupnost a posílit ochranu spotřebitelů.

Český model má také významný mezinárodní přesah. Během předsednictví České republiky v Radě EU v roce 2022 se podařilo prosadit do evropské debaty témata lidských práv v drogových politikách a nutnost propojení duševního zdraví s prevencí závislostí. Česká republika tehdy iniciovala a prosadila Závěry Rady EU k lidským právům v drogových politikách (15818/22), které vůbec poprvé jasně stanovily, že evropská drogová politika musí být založena na datech (evidence-based), integrovaná a vyvážená. Dokument zároveň zdůraznil potřebu ochrany veřejného zdraví, prevence stigmatizace, dostupnosti služeb harm reduction a léčby, proporcionality trestů a aktivního zapojení občanské společnosti.

Principy a doporučení pro budoucí politiku závislostí

Regulace založená na datech

Veškerá opatření v oblasti závislostí musí být založena na vědecky ověřených poznatcích

a systematicky sbíraných datech, nikoli na subjektivních dojmech, politických preferencích či nepodloženém veřejném sentimentu volajícím po iracionálních prohibičních krocích. Regulace psychoaktivních látek a produktů se závislostním potenciálem se musí opírat o komplexní hodnocení jejich rizikového profilu, vycházející z relevantních dat, a o srovnání s jinými – často již regulovanými – látkami a produkty. Česká republika proto musí posílit investice do výzkumu v oblasti drogové a závislostní politiky a zajistit pružné přizpůsobování svých strategií nejnovějším vědeckým poznatkům.

Snižování škod jako ústřední princip

Veřejnozdravotní koncept harm reduction musí být základním principem a hlavním měřítkem při tvorbě všech strategií a regulací v oblasti závislostí. Samotná psychoaktivita látky nesmí být automatickým důvodem pro její zákaz. Nabídka závislostních produktů má být přísně regulována podle míry jejich škodlivosti a uživatelé musí mít dostupné srozumitelné informace o účincích a rizicích. Zákazy, které látky vytlačují na černý trh, přinášejí obrovská rizika spotřebitelům – především proto, že obsah těchto látek není nijak kontrolován, což vede k nebezpečným falzifikátům a výrazně zvyšuje zdravotní rizika.

Základní svobody a lidská práva

Užívání psychoaktivních látek provází lidstvo od samého počátku. Až ve 20. století došlo k jejich rozdělení na legální a nelegální. Toto dělení ale neodpovídá skutečné míře zdravotních a společenských rizik jednotlivých látek. Vzniká tak paradox: za konzumaci některých látek jsou lidé v Česku nepřiměřeně trestáni, zatímco alkohol a tabák – tedy látky s vysokým závislostním potenciálem – jsou běžně dostupné a jejich užívání je společensky tolerováno. Přestože právě tyto legální látky představují největší zdravotní rizika, fungují jako tzv. společenské drogy a jejich nabídka je chráněna regulací. Uživatelé jiných psychoaktivních látek, včetně osob se závislostí, však nesmí být nadále vystaveni diskriminačním politikám a nepřiměřeným trestům.

Dostupná síť prevence a léčby

Česká republika musí zajistit širší dostupnost a lepší financování dobrovolné léčby závislostí – včetně substituční léčby a dalších opatření harm reduction. Síť adiktologických služeb potřebuje stabilní financování, které umožní zavést výkonové a výsledkově orientované mechanismy. Klíčovým krokem je přijetí adiktologického zákona, který ukotví systém financování a ochrání služby před výkyvy v dotačních programech. Posílit je nutné také prevenci založenou na vědeckých důkazech a podporu pro lidi, kteří ztratili kontrolu nad svou závislostí.

Právní stát a bezpečnost

Prohibice ve svém důsledku vytváří nelegální trhy, posiluje vliv kriminálních organizovaných skupin, podporuje korupci a praní špinavých peněz. Prosazování myšlenky světa bez drog zvyšuje výdaje na prosazování práva a bezpečnosti, zatímco zisky z nelegálního obchodu posilují kriminální struktury, které představují ohrožení bezpečnosti a právního státu. Česko musí pokračovat v trendu racionální regulace místo represivních politik, které se ukázaly jako neúčinné a kontraproduktivní.

Transparentnost a participace

Tvorba politik v oblasti závislostí musí zahrnovat systematickou participaci občanské společnosti, nevládních organizací, nezávislých expertů a samotných uživatelů. Rozhodovací procesy musí být otevřené a založené na demokratických principech konzultace a spolupráce.

Mezinárodní leadership

Česká republika by měla využít svou pozici lídra v moderní závislostní politice k prosazování progresivních přístupů na mezinárodní úrovni. To zahrnuje aktivní zapojení do reformy globální drogové politiky, podporu moderních přístupů založených na snižování škod v rámci EU a sdílení českých zkušeností s ostatními zeměmi. Česko má potenciál být katalyzátorem změny směrem od zastaralých prohibičních politik k racionálním, na důkazech založeným přístupům.

Tyto principy nabízejí jasnou cestu k udržitelné a zdravé společnosti, která dokáže účinně reagovat na negativní dopady závislostí a zároveň chránit práva svých občanů. Česká republika má všechny předpoklady stát se evropským lídrem v racionální politice závislostí. Přijetí a realizace navržených opatření povede nejen ke zlepšení zdravotního stavu populace, ale také k výraznému snížení ekonomických a sociálních nákladů. Přístup založený na vědecky ověřených principech snižování rizik není zátěží, ale efektivní investicí do zdraví a prosperity celé země.

Toto memorandum shrnuje principy, které se osvědčily v českém i mezinárodním kontextu a které mohou sloužit jako základ pro budoucí politiku závislostí v České republice. Je žádoucí, aby připravované strategie a legislativní rámce vycházely právě z těchto principů – tedy z důsledné orientace na vědecké důkazy, uplatňování přístupu snižování škod, respektu k základním právům a svobodám, dostupné sítě prevence a léčby a transparentního rozhodování. Pokud budou tato doporučení systematicky začleňována do politiky, může Česká republika dlouhodobě udržet pozici státu, který rozvíjí moderní a racionální regulaci závislostí a dokáže snižovat zdravotní i ekonomické dopady tohoto fenoménu. Doporučujeme proto, aby se politické strany, kandidáti do Poslanecké sněmovny i budoucí vláda přihlásila k principům tohoto memoranda.

V Praze, 25. září 2025

RATIO (Think tank Racionální politiky závislostí)

Institut pro studium duševního zdraví a závislostí