Lex kratom míří na vládu: Podporujeme spotřební daň i zvýšené DPH na kratom a racionálně regulovaný trh. Nedoporučujeme však likvidaci legálního trhu včetně náhražek za cigaret
TT Ratio
Vláda bude 14. září 2026 projednávat souhrn legislativních změn známý jako „Lex kratom“ – navrhovanou novelizaci devíti provázaných zákonů.
Vláda bude 14. září 2026 projednávat souhrn legislativních změn známý jako „Lex kratom“ – navrhovanou novelizaci devíti provázaných zákonů. Ten poté zamíří do Poslanecké sněmovny jako vládní návrh zákona. Oproti verzi z července 2026, k níž jsme vydali podrobné stanovisko, přibyla po meziresortním připomínkovém řízení – na základě usnesení vlády č. 538 ze dne 24. srpna 2026 a závěrů kontrolní akce KORUND – řada dalších zásadních zákazů. K jejich doplnění už žádné připomínkové řízení ani hodnocení dopadů regulace neproběhne.
Co v návrhu podporujeme
Naše pozice se od července nemění. Spotřební daň z kratomu odstupňovaná podle koncentrace, přeřazení psychomodulačních látek do základní sazby DPH, uzavřený licencovaný řetězec, požadavky na jakost, hygienu, omezení reklamy, povinná značení a sledovatelnost šarží a proaktivní vymáhání práva vůči nelegálním prodejcům jsou racionálním pokračováním modelu regulovaného trhu, který od konce roku 2025 vytáhl kratom ze šedé zóny. Výsledkem této regulace byl okamžitý pokles prodeje mladistvým i konec prodeje v automatech. Souladné se snižováním rizik je i zvýšení věkové hranice na 21 let s povinností ověřit věk. Správně návrh míří i na skutečně nebezpečné produkty: zákaz obohacování technického konopí – dodatečného vnášení (polo)syntetických kanabinoidů do rostliny – reaguje přesně na zjištění akce KORUND (22,6 kg zajištěných syntetických kanabinoidů, 87 % vzorků s nebezpečnými syntetickými látkami).
Zákaz prodeje na dálku obrací logiku snižování rizik naruby
Nový zákaz uvádět psychomodulační látky na trh prostřednictvím prostředků komunikace na dálku nelikviduje online prodej kratomu, nýbrž jen ten legální, zdaněný a kontrolovaný. Ověření věku přitom u distančního prodeje probíhá dvakrát – při objednávce a pak znovu při předání zásilky – tedy přísněji než u pultu.
Vládní návrh plošného zákazu tak ochranu mladistvých spíše oslabuje. Poptávka se zcela jistě přesune k nelicencovaným přeshraničním prodejcům bez daní a záruk kvality, případně do darknetu; stát tak přijde o výnos právě zaváděné daně, zatímco zdravotní riziko z nekontrolovaných produktů vzroste. Zde tedy platí, že přehnaná regulace ztrácí nejen racionalitu, ale vždy vytváří další nechtěné negativní důsledky. Existuje přitom mírnější opatření – regulovaný distanční prodej s dvojím ověřením věku –, což podle práva EU samo o sobě zpochybňuje přípustnost plošného zákazu.
Jindřich Vobořil, předseda správní rady think tanku, k tomu dodává: „Podporujeme vyšší DPH i spotřební daň, stejně jako racionálně regulovaný trh a jsme rádi, že se stát vydal touto cestou. Na poslední chvíli a bez připomínkového řízení se ale do zákona vkládají přehnané plošné zákazy, které půjdou spíše proti logice ochrany zdravi. Je to spíše prohibice a povede k tomu, co vidíme v těchto případech vždy: k přesunu poptávky na nelegální trh, který nikdo nekontroluje a vytváří prostor pro organizovaný zločin.“
Zákaz konopného květu a zpracování CBD míjí skutečné riziko
Odhady ukazují , že CBD v různých formách jako jsou masti, kapky, dražé atd. užívá v ČR až 800 tisíc obyvatel. Významná část z nich jsou lidé v seniorním věku. Návrh vedle zákazu obohacování zavádí i plošný zákaz prodeje výrobků z technického konopí fyzickým osobám a absolutní zákaz zpracování kanabidiolu a kyseliny tetrahydrokanabinolové na jiné látky. Ani jedno z těchto opatření nezasahuje nebezpečné syntetické kanabinoidy, kvůli nimž je balík předkládán. Ty se z kanabidiolu nevyrábějí – vznikají úplnou syntézou z průmyslových prekursorů, zejména derivátů resorcinolu a příbuzných sloučenin –, takže zákaz zpracování CBD jejich výrobu nijak neomezuje a pouze likviduje legální využití nepsychoaktivní suroviny a tím především malé české firmy věnující se výrobě CBD.
Stejně tak platí, že syntetické kanabinoidy lze nanést prakticky na jakýkoli rostlinný materiál, od bylinných směsí po čajovinu či tabák; technický konopný květ není jejich nezbytným nosičem. Zákaz jeho prodeje proto vektor nebezpečných produktů neodstraní – jen z pultů stáhne neomamnou komoditu (limit 1 % THC návrh ponechává) a poptávku po ní přesune jinam. Plošné formulace o „kanabinoidech a jejich derivátech" navíc dopadají i na látky zcela bez psychoaktivního účinku, zejména CBD a CBG, a vracejí se k logice dříve odmítnutého plošného zákazu CBD, jenž je v rozporu s právem EU (rozsudek Soudního dvora EU ve věci Kanavape, C‑663/18). Výsledkem je citelný zásah do legálního konopného a CBD sektoru bez jakéhokoli přírůstku ochrany veřejného zdraví.
Účinné řešení je na straně poptávky, ne v zákazech neškodné suroviny, navíc vnímané jako tradiční bylinná medicína. Jak jsme uvedli již ve stanovisku ze 7. července 2026, že řešením nejsou jen zákazy, ale i nahrazování nelegálního trhu méně rizikovými látkami. Proto doporučujeme, aby součástí řešení bylo rozšiřování seznamu kontrolovaných psychomodulačních látek. Na seznam psychomodulačních látek by měl být zařazen některý z kanabinoidů zhodnocených Poradním výborem pro hodnocení psychoaktivních látek.
Dostupnost regulované, zdaněné a kvalitativně kontrolované alternativy odkloní poptávku od neregulovaných syntetických kanabinoidů, které se dnes prodávají ve večerkách a automatech mimo jakoukoli kontrolu, a současně rozšíří základ spotřební daně. Vedle toho opakovaně navrhujeme otevřít větší dostupnost léčebného konopí, a to včetně výdeje menšího množství konopí se sníženým obsahem THC, bez předepisování lékařem. Kombinaci kontrolních opatření a substitucí trhu tak vytvoříme méně poptávky po nebezpečné chemii, více výnosu pro veřejné rozpočty i pro financování prevence a léčby – v tom je tento krok oboustranně výhodný.
Nikotinové sáčky: skrytý technický zákaz a časovaná bomba
Zákaz, podle něhož nikotinový sáček nesmí obsahovat „další látky s prokázaným toxickým účinkem", ve spojení s novou definicí nikotinu odkazující na nařízení o jedech znamená, že zákon sám považuje nikotin za toxickou látku. Sáček, který nikotin ze své podstaty obsahuje, tak podle doslovného výkladu obsahuje látku zakázanou. Bez výslovné výjimky pro nikotin hrozí faktický plošný zákaz nikotinových sáčků bez tabáku už od začátku účinnosti zákona. Toto ustanovení přitom formálně vychází z bodů 5 a 6 Zprávy pracovní skupiny KORUND, nikoli z konkrétních kontrolních zjištění u nikotinových sáčků – tím spíš by mělo projít řádnou odbornou diskusí, nikoliv být automaticky zahrnuto do zákona.
Druhou rovinou je vazba na mezinárodní status nikotinu: pokud OSN vyhoví iniciativě Palau z června 2026 a nikotin přeřadí (hlasování v březnu 2028), zákaz „zařazených psychoaktivních látek" v témže ustanovení automaticky zasáhne i sáčky a vapy s čistým nikotinem – tedy méně rizikové alternativy kouření, jimiž například Švédsko snížilo podíl kuřáků na zhruba 5 %. Zákaz má přitom mířit na cizorodé příměsi, ne na samotný nikotin.
Přesun regulace do zákona a opomenutý 7-hydroxymitragynin
Původní úprava z roku 2025 záměrně svěřila technické a bezpečnostní parametry vyhlášce, kterou lze změnit v řádu měsíců; Lex kratom je přesouvá do zákona, jehož novela trvá rok i déle. U skupiny látek regulované teprve od konce roku 2025 je rychlost reakce sama o sobě bezpečnostní vlastností. Návrh přitom značení, seznam složek či návod ke skladování jen posunuje o úroveň výš z vyhlášky do zákona bez jakékoliv nové ochrany spotřebitele, zatímco jediný skutečně naléhavý krok – snížení limitů pro 7‑hydroxymitragynin, na němž je shoda Poradního výboru pro hodnocení psychoaktivních látek – zcela pomíjí, přestože jej lze provést rychle vyhláškou a vládu jsme na něj opakovaně upozorňovali.
Jak shrnuje Jana Michailidu, ředitelka odborného centra: „Priority jsou obrácené. Parametry, jež mohou podléhat průběžným změnám a které byly záměrně obsaženy ve vyhlášce, se přesouvají do zákona, zatímco na opravdu naléhavou potřebu, snížení limitů 7‑hydroxymitragyninu, návrh nereaguje. A zákaz e-shopů ochranu mladistvých fakticky oslabuje, neboť ruší kanál, kde se věk ověřuje dvakrát.“
Procesní výhrada
Zavedení tak zásadních zákazů dopadajících na celý legální trh bez řádného připomínkového řízení a bez hodnocení dopadů regulace oslabuje proporcionalitu i předvídatelnost úpravy. Je-li standardní odborné připomínkování vyloučeno, zbývá jako jediná cesta nápravy pozměňovací návrh v Poslanecké sněmovně.
Doporučení
Doporučujeme vládě i poslancům, aby v legislativním procesu zvážili:
- Vypuštění zákazu prodeje psychomodulačních látek na dálku a zachování regulovaného distančního prodeje s ověřením věku při objednávce i doručení;
- Vypuštění plošného zákazu prodeje technického konopí fyzickým osobám a zúžení zákazu zpracování CBD; skutečné riziko představují syntetické kanabinoidy a poptávka po nich, nikoli neomamná surovina;
- Zařazení některého z kanabinoidů otestovaných Státním zdravotním ústavem na seznam psychomodulačních látek jako regulované alternativy k novým syntetickým látkám s často neznámými zdravotními riziky a účelové vázání části výnosu daně na prevenci, kontrolu a léčbu;
- Zúžení zákazů kanabinoidů na látky s prokázaným psychoaktivním účinkem a vynětí CBD a CBG;
- Výslovnou výjimku pro nikotin a jeho soli v úpravě obsahu nikotinových sáčků;
- ponechání technických a bezpečnostních parametrů psychomodulačních látek ve vyhlášce;
- Urychlené snížení limitů pro 7‑hydroxymitragynin cestou vyhlášky;
- Účelové vázání části výnosu daně na prevenci, kontrolu a léčbu a zvážení zařazení bezpečnějšího zhodnoceného kanabinoidu na seznam psychomodulačních látek.
Závěr
Lex kratom je ve své daňové a kvalitativní části potvrzením modelu regulovaného trhu, který dlouhodobě prosazujeme. Plošný zákaz online prodeje, zákaz prodeje technického konopí nad rámec zákazu obohacování a plošné zákazy kanabinoidů a látek v nikotinových sáčcích jej však zároveň oslabují a poptávku přesouvají na nelegální trh. Všechny zásadní připomínky lze přitom vypořádat cílenými úpravami, které zachovají zákazy mířící na skutečné riziko, aniž by likvidovaly legální racionálně regulovaný trh.
Navazuje na stanovisko think tanku racionální politiky závislostí ze 7. července 2026. https://rationalpolicy.eu/aktuality/lex-kratom-podporujeme-pokracovani-modelu-regulovaneho-trhu-ale-varujeme-pred-jeho-oslabenim-zakazem-legalnich-e-shopu-a-dalsimi-barierami-pro-mensi-subjekty/