Lex kratom: Podporujeme pokračování modelu regulovaného trhu, ale varujeme před jeho oslabením zákazem legálních e-shopů a dalšími bariérami pro menší subjekty

Shrnutí

Vláda představila novelizační balík Lex kratom pod tlakem poplašných zpráv o mrtvých, otravách a nebezpečí pro děti. Věcný obsah balíku ovšem z velké části potvrzuje to, o co zastánci racionální politiky usilují dlouhodobě. Regulovaný a zdaněný trh místo prohibice. Spotřební daň a proaktivní vymáhání práva vůči nelegálním prodejcům jsou logickým racionálním pokračováním regulace psychomodulačních látek, která od konce roku 2025 vytáhla kratom ze šedé zóny. Balík opatření má zároveň tři vážná rizika. První je zákaz prodeje na dálku, který invertuje logiku harm reduction - minimalizace škod a vytváří zásadní rizika nelegálního trhu. Druhou je soubor bariér vstupu, který povedou ke koncentraci trhu do rukou několika velkých hráčů. Třetí je přesun veřejnozdravotní regulace z vyhlášky do zákona, což snižuje schopnost státu rychle změnou vyhlášek reagovat na nová rizika. Změnu zákona je nutné provést dlouhým zákonodárným procesem, zatímco vyhlášku umí ministerstvo upravit v řádu měsíců. Návrh zatím nereflektuje nové situace na nelegálním trhu a vůbec se nezabývá snížením limitů pro 7-hydroxymitragynin, přestože na potřebě této změny panuje odborná shoda.

Co Lex kratom skutečně přináší

Balík je souborem novel několika zákonů. Novela zákona o návykových látkách zavádí hygienické požadavky v distribuci, režim nakládání s odpadem, úpravy značení a zvýšené sankce. Novela zákona o spotřebních daních zavádí daň z kratomu ve třech pásmech podle koncentrace aktivních látek, 2 Kč za gram nebo mililitr u výrobku do 2,5 % mitragyninu a 0,1 % 7-hydroxymitragyninu, 10 Kč u koncentrace vyšší až do 12,5 % mitragyninu a 0,5 % 7-hydroxymitragyninu, a 20 Kč u všeho ostatního včetně nebalené suroviny. Novela zákona o DPH přeřazuje psychomodulační látky ze snížené (12 %) do základní sazby (21 %). Novela zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek zvyšuje věkovou hranici z 18 na 21 let, zavádí zákaz e-shopů a stanoví přísný režim specializovaných prodejen. Novela zákona o správních poplatcích zvyšuje poplatek za povolení k prodeji. Účinnost je navržena k 1. lednu 2027.

Co podporujeme

Spotřební daň a přeřazení DPH. Zdanění regulovaného trhu je nástroj, který snižuje cenovou dostupnost, pokrývá společenské náklady a zároveň potvrzuje, že kratom patří mezi legální návykové látky srovnatelné s tabákem a alkoholem. Pásmování daně podle koncentrace je věcně správné, protože zvýhodňuje slabší produkty a zatěžuje silné extrakty. To je konzistentní s přístupem zaměřeným na snižování rizik - regulace podle míry rizik.

Uzavřený licencovaný řetězec. Pravidlo, že s psychomodulačními látkami smí nakládat pouze licencované subjekty a předávat je smí opět jen licencovaným subjektům, je správné. Podporujeme, aby celý trh byl tvořen kontrolovaným okruhem oprávněných osob.

Větší ochrana veřejného zdraví? Z většiny pouze proklamativní. Skoro vše, co Lex kratom prezentuje jako nové značení, platí už dnes. Vyhláška č. 448/2025 Sb., o psychomodulačních látkách, kterou zavedla původní úprava, vyžaduje uvádění koncentrace aktivních látek (§ 7 odst. 3), seznam složek (§ 7 odst. 4), návod k použití včetně návodu ke skladování (§ 8) i počet jednotkových balení ve vnějším balení (§ 5 odst. 3). Novela tyto položky pouze zvedá z úrovně vyhlášky na úroveň zákona. Novou ochranu spotřebitele to z velké části nepředstavuje a přesun do zákona má navíc svou cenu, kterou rozebíráme níže v části o schopnosti reagovat na nová rizika. Skutečně novými prvky jsou rozšíření hygienických požadavků z výroby na celý distribuční řetězec (§ 33f odst. 2) a širší režim nakládání s nepoužitelnými látkami jako s nebezpečným odpadem (§ 33a odst. 7). U hygieny v distribuci je konkrétní obsah povinnosti odložen na budoucí prováděcí vyhlášku, která zatím neexistuje. Tyto dva prvky vítáme. Zároveň platí, že páteř kvalitativní a bezpečnostní regulace kratomu postavila už původní úprava z roku 2025.

Aktivní ověřování věku a vymáhání práva. Výslovná povinnost prodejce ověřit věk kupujícího a proaktivní postup vůči nelegálním prodejcům jsou nástroje, které regulovaný trh potřebuje k tomu, aby fungoval.

Zvýšení věkové hranice na 21 let, s připomínkou potřeby konzistence. Ochranu mladých osob v období vývoje mozku nerozporujeme a částečně i vítáme. Pokud stát bere argument o vývoji mozku vážně, měl by ho ale uplatnit napříč návykovými látkami. Alkohol představuje pro vyvíjející se mozek prokazatelně větší riziko než kratom a jeho hranice zůstává na 18 letech. Konzistentní preventivní politika by proto byla zvednout věkovou hranici i u alkoholu. Selektivní přísnost vůči kratomu při současné shovívavosti k alkoholu oslabuje důvěryhodnost celého preventivního argumentu.

Kde je návrh chybný

Zákaz prodeje na dálku obrací logiku harm reduction

Zákaz e-shopů nelikviduje dálkový prodej kratomu. Likviduje legální, regulovaný a kvalitativně kontrolovaný dálkový prodej. Přeshraniční anonymní prodej ze šedé zóny toto opatření pouze posílí a je pro české orgány prakticky nedosažitelný. Prodejce operující z šedé zóny v zahraničí, který posílá zboží z anonymního webu do výdejního boxu, je prakticky mimo dosah české kontroly. Případně se online prodej přenese do zcela ilegální zóny prostřednictvím šifrovaných chatů, darknetu a drop agents. Jde tedy spíše o snahu řešit nechtěné konsekvence nových modelů trhu zastaralými metodami. Deklarovaným cílem je bezpečnost. Reálným efektem je zpětný přesun části poptávky do nekontrolované ilegální zóny, tedy potenciálně do horší situace, než kde jsme byli před rokem 2025.

Systém pro bezpečný dálkový prodej v zákoně a podzákonných normách existuje. Zároveň existuje zásadní rozpor pro argumentaci vlády pro tento zákaz. Výstupy z bezpečnostní vládní akce KORUND obsahovaly návrh, že stejná pravidla, jaká platí pro online prodej psychomodulačních látek, by měla být zavedena i pro alkohol a tabák. Model dálkového prodeje PML byl tedy podle vlastních materiálů vlády nastaven dobře a měl sloužit jako vzor pro rizikovější komodity. Nyní se tímto návrhem ruší. Pokud důvodem není bezpečnost, a materiály KORUND ukazují, že bezpečnost hovořila pro zachování modelu, je namístě otázka, co je skutečným důvodem. Naše doporučení je tedy zachovat regulovaný dálkový prodej s robustním ověřením věku a zvážit tento model rozšířit na alkohol a tabák, v souladu s doporučením z akce KORUND.

Bariéry vstupu vedou k oligopolizaci trhu

Návrh skládá dohromady soubor opatření, jejichž souhrnným efektem je koncentrace trhu. Správní poplatek za povolení k prodeji roste z 20 000 na 30 000 korun na provozovnu, tedy o polovinu, a promítá se i do ročního udržovacího poplatku. Povolení pro výrobu, dovoz a distribuci stojí 200 000 korun. K tomu se přidává pravidlo jedné provozovny a jednoho subjektu, zákaz e-shopů, který odebírá nízkonákladový prodejní kanál, sankce až do 20 milionů korun a režim specializovaných prodejen, které smí prodávat doslova pouze kratom a související zboží, bez jakýchkoli dalších produktů, se zatemněnými výlohami a s vnějším nápisem o velikosti písma nejvýše 3 centimetry. Důvodová zpráva k poplatku sama uvádí, že jeho navýšení má zajistit, aby na trh vstupovaly pouze subjekty schopné nést náklady, a omezit účelový nebo spekulativní vstup na trh, což odůvodňuje vysokou komerční atraktivitou a výraznými obchodními maržemi. To je otevřené přiznání záměru postavit bariéru vstupu, zabalené do jazyka ochrany zdraví.

Argument o vysoké komerční atraktivitě je navíc v přímém rozporu s byznys modelem, který ten samý návrh vytváří. Prodejce musí zaplatit vysoké licenční poplatky, smí prodávat pouze v kamenné prodejně s nulovým marketingem a smí nabízet doslova jen kratom. Takový model je ekonomicky udržitelný pouze pro velké subjekty s kapitálovým zázemím nebo s jinými zdroji příjmů. Deklarovaným cílem je ochrana dětí. Strukturálním efektem je vytlačení malých prodejců a koncentrace trhu do rukou několika velkých hráčů. Anti-marketingový cíl sám o sobě je legitimní. Jeho konkrétní provedení v podobě limitu 3 centimetry na vnějším nápisu je ovšem nepřijatelný a nepůsobí jako racionální regulace propagace.

Odhad výnosu 1,2 miliardy? Za těchto podmínek spíše ne

Vládní odhad počítá s výnosem až 0,8 miliardy ze spotřební daně a až 0,4 miliardy z přeřazení DPH, celkem tedy zhruba 1,2 miliardy korun ročně. Tento odhad je realistický pouze, pokud stát nebude vytvářet podmínky nahrávající nelegálnímu trhu. Balík totiž současně zmenšuje samotný daňový základ, protože zákaz e-shopů a bariéry vstupu reálně poženou část poptávky na ilegální trh. Podle našich propočtů by i při zachování stávající poptávky výnos dosáhl maximálně 500 milionů korun. Vláda tak staví fiskální očekávání na trhu, který svými vlastními opatřeními zmenšuje.

Vedle rozumných bariér ale existuje ovšem ještě další cesta, jak výnos i ochranu veřejného zdraví reálně posílit. Na seznam psychomodulačních látek by měl být zařazen zhodnocený a relativně bezpečný kanabinoid. Takový krok by měl dvojí pozitivní efekt. Zaprvé by dramaticky snížil poptávku po neregulovaných syntetických kanabinoidech, které se dnes prodávají ve večerkách a automatech mimo jakoukoli kontrolu. Zadruhé by rozšířil základ pro daňový výnos. Regulace, která rozšiřuje legální nabídku bezpečnějších alternativ, chrání zdraví i rozpočet lépe než regulace, která legální trh zužuje.

Součástí racionálního přístupu k výnosu je také jeho účel. Část výnosu ze spotřební daně by dle námi opakovaného návrhu měla směřovat zpět do problematiky závislostí, tedy do hodnocení látek, kontroly, prevence, harm reduction a léčby. Návrh s žádným účelovým určením nepočítá a výnosy směřuje obecně do státního rozpočtu.

Přesun veřejnozdravotní regulace do zákona snižuje schopnost reagovat na nová rizika

Původní architektura z roku 2025 záměrně umístila technické a bezpečnostně relevantní parametry do vyhlášky. Důvod je systémový. Vyhlášku může Ministerstvo zdravotnictví upravit v řádu jednotek měsíců. Změna zákona musí projít Poslaneckou sněmovnou a Senátem, což vždy trvá delší dobu a může trvat i rok a více. U látkové skupiny, která je regulována teprve od konce roku 2025 a o níž se poznání stále vyvíjí, je rychlost reakce sama o sobě bezpečnostní vlastností. Nová zjištění se budou objevovat a regulátor na ně musí umět reagovat v horizontu měsíců.

Lex kratom přesouvá velkou část těchto požadavků z vyhlášky do zákona. Prezentuje to jako posílení ochrany spotřebitele, ve skutečnosti tím ovšem snižuje pružnost celého systému. Jakákoli budoucí úprava toho, co bylo přesunuto, si nově vyžádá novelu zákona namísto úpravy vyhlášky. To je opak dobrého regulačního designu pro oblast s dynamicky se vyvíjející situací.. V oblasti, kde se nová rizika objevují průběžně, snížená schopnost reakce ochranu zdraví zhoršuje.

Co v návrhu chybí

Další problém nedostatečné prioritizace a hlavně absence reakce na stávající vývoj je nulová reakce na 7-hydroxymitragynin. Balík se vůbec nezabývá snížením limitů pro jeho přítomnost, přestože právě to by z hlediska ochrany zdraví bylo nyní potřeba a přesto, že jsme již na to jako Think tank vládu upozorňovali. Na potřebě tyto limity snížit panuje přitom odborná shoda na úrovni Poradního výboru pro hodnocení psychoaktivních látek. Tato změna přitom patří do vyhlášky, kde ji lze provést rychle a bez celého legislativního procesu. Priority návrhu jsou tak obrácené. U parametru, který lze a má se měnit rychle cestou vyhlášky, tedy u limitů 7-hydroxymitragyninu, vláda může konat téměř okamžitě. U požadavků na značení, které bez problémů fungovaly na úrovni vyhlášky, je naopak přesouvá do zákona a budoucí změny tím zpomaluje.

Naše doporučení

1. Popořit prevenci cenotvorbou - tedy zavedení spotřební daně
2. Důsledně vymáhat stávající regulaci a prioritizovat vytlačování nelegálního trhu a nekalé konkurence legální industrii
3. Odstranit zákaz e-shopů a zachovat regulovaný dálkový prodej s ověřením věku. Zákaz nelikviduje online prodej, jen ten legální a kontrolovaný, a část poptávky přesouvá k nedosažitelným přeshraničním prodejcům nebo do nekontrolovatelného prostředí darknetu, či šifrovaných chatů.
4. Nezvyšovat bariéry vstupu, tedy zvýšení licenčního poplatku, zákaz dálkového prodeje, pravidlo jedné provozovny a jednoho subjektu. Jejich souhrnný efekt je koncentrace trhu do rukou několika velkých hráčů.
5. Ponechat bezpečnostní parametry ve vyhlášce a nepřesouvat je do zákona. Vyhlášku umí ministerstvo upravit v řádu měsíců, změna zákona může trvat i rok a více, což u vyvíjejícího se rizika ochranu zdraví zhoršuje.
6. Snížit limity pro 7-hydroxymitragynin cestou vyhlášky, v souladu se shodou Poradního výboru. Tuto skutečně bezpečnostní změnu Lex kratom pomíjí, přestože ji lze provést rychle.
7. Zařadit některý ze zhodnocených kanabinoidů na seznam PML a účelově vázat část výnosu daně zpět do oblasti závislostí. To odkloní poptávku od potenciálně nebezpečných syntetik a zároveň posílí daňový základ i financování prevence a léčby.

Závěr

Lex kratom je ve své daňové a kvalitativní části potvrzením modelu regulovaného trhu, který dlouhodobě prosazujeme. V části týkající se zákazu e-shopů a bariér vstupu je ovšem krokem k oligopolizaci trhu a k oslabení kontroly, protože žene poptávku do ilegální zóny. Racionální adiktologická politika se pozná podle toho, zda opatření zmenšují rizikový nekontrolovaný trh a chrání zdraví a nevytváří pouze větší rizika pro nelegální trh, nebo nesměruje pouze k oligopolizaci.