Evropská politika závislostí: Kam směřujeme?

Brusel, 8. září 2026 – Jak regulovat návykové látky, aniž bychom jejich uživatele vytlačili na černý trh? Jak chránit děti před digitálními závislostmi, aniž bychom jednoduše zakázali sociální sítě? A může příliš přísná regulace tabáku a nikotinu vytvořit další prostor pro nelegální činnost? Takové otázky dnes v Bruselu otevřeli odborníci na konferenci European Policy on Addiction – Where Are We Heading To?, pořádané RATIO (Think tankem Racionální politiky závislostí) pod záštitou europoslance Ondřeje Krutílka.

Harm reduction v Evropě naráží na nedostatek peněz

První část debaty upozornila na problém, který veřejnost příliš nevidí: organizace pracující přímo s lidmi užívajícími drogy bojují v Evropě s nedostatkem financování.

Tony Duffin z Correlation - European Harm Reduction Network a Harm Reduction International upozornil, že zejména malé komunitní organizace potřebují stabilnější financování a větší možnost podílet se na tvorbě evropských politik. Nestačí podle něj lidi z praxe pouze kontaktovat – jejich zkušenosti se musí skutečně dostat k rozhodovacímu stolu. To potvrdil i Leo Jefferys, výkonný ředitel EuroNPUD, který podpořil myšlenku, aby se zapojili lidé, kteří mají praktické zkušenosti a zároveň dal důraz na lidská práva a svobodu se rozhodovat.

Jedním z témat byla také potřeba spojit empatii s důkazy. Politika podle diskutujících nemůže být postavena pouze na představě, jak by se lidé měli chovat. Musí vycházet také z toho, jak se skutečně chovají a jaká opatření v praxi snižují škody.

Zakázat, nebo regulovat?

Velmi praktická otázka zazněla v debatě o konopí a dalších psychomodulačních látkách: co se stane s poptávkou, když stát produkt zakáže?

Advokát Daniel Pospíšil upozorňoval, že zákaz sám o sobě poptávku nemusí odstranit. Pokud lidé produkt chtějí dál, může jejich potřebu začít uspokojovat nelegální trh. Debata proto vyvolala podpůrné otázky na hledání modelu, který způsobuje co nejmenší škody, nikoliv automaticky na volbu mezi dvěma extrémy – úplným zákazem a zcela volným trhem.

Chokwan „Kitty“ Chopaka, jedna z výrazných osobností thajské konopné reformy, zároveň upozornila, že i regulace je problematická a stale neřeší reálné problémy. Záleží proto na schopnosti státu pravidla prosazovat, na informovanosti společnosti i na místních podmínkách. Tessa Windelinckx z belgické Free Clinic zdůraznila význam naslouchání lidem, kterých se regulace přímo týká.

Bývalý drogový koordinátor Pavel Bém take vyzdvihl potřebu přistupovat k lidem bojujícím se závislostmi empaticky. Praktickým řešením je dekriminalizace a hledání modelu, který historicky přinesl nejmenší škody. 

Přísnější pravidla mohou pomoci černému trhu

Další panel se věnoval připravované evropské regulaci tabákových a nikotinových výrobků, jejich zdanění a nelegálnímu trhu. Diskuse upozornila na jednoduchý, ale často přehlížený mechanismus: pokud legální produkt příliš zdraží nebo zmizí z trhu, poptávka nemusí zmizet s ním.

Podle bývalého polského ministra zdravotnictví Krzysztofa Łandy, je proto při nastavování daní a regulace nutné sledovat nejen zdravotní cíle, ale také dopady na nelegální obchod. Příliš restriktivní opatření mohou vytvořit prostor pro pašování a neregulované výrobky, u nichž stát nekontroluje složení, prodej ani přístup nezletilých. Nejlepším řešení je podle něj danit produkty podle miry škodlivosti. Menší rizika, menší míra zdanění. 

O upozornění, že se černý trh rozrůstá i v prostředí EU se postaral Jindřich Vobořil, přední český odborník na drogovou politiku. Dle jeho názoru je zejména tabákový průmysl pro EU velmi rizikový z hlediska nelegálního prodeje. 

Bývalý náměstek tajemníka Mezinárodního výboru pro kontrolu narkotik (INCB) Pavel Pachta, v této souvislosti otevřel také případ Palau a jeho iniciativu týkající se mezinárodní kontroly nikotinu. Debata tak ukázala, že otázka budoucí regulace nikotinu už není pouze evropským tématem, ale dostává se také na půdu mezinárodních institucí.

Děti na internetu: zákaz není jediná odpověď

Poslední panel obrátil pozornost k samotné podstatě závislostí. Profesor psychologie Joël Billieux z University of Lausanne a Aida Bikić z University of Southern Denmark diskutovali o tom, jak chránit děti a mladé lidi v prostředí, jehož obchodní model je založen na udržení jejich pozornosti co nejdéle.

Debata upozornila zejména na design digitálních platforem a algoritmy, které ovlivňují, jaký obsah uživatel vidí a jak dlouho na platformě zůstává. Místo jednoduchého zákazu sociálních sítí proto zazněla potřeba větší transparentnosti algoritmů, odpovědnosti technologických společností a vzdělávání uživatelů. 

Zároveň zaznělo varování před vytvářením paniky kolem času stráveného online. Ne každý mladý člověk, který tráví mnoho hodin na telefonu, je závislý. Důležitější otázkou je, proč online tolik času tráví, jak technologie používá a zda mu její používání skutečně způsobuje problémy.

Jedna politika pro různé závislosti

Jednotlivé debaty spojovalo společné téma: samotný zákaz problém závislostí neřeší. Ať jde o drogy, konopí, nikotin nebo digitální technologie, regulace musí podle expertů vycházet z důkazů, sledovat skutečné chování lidí a počítat také s nezamýšlenými důsledky.

Konferenci uzavřel Ethan Nadelmann, zakladatel a bývalý výkonný ředitel Drug Policy Alliance.

RATIO (Think tank Racionální politiky závislostí) je nezávislá organizace se sídlem v České republice, která prosazuje vědecky podložený přístup k politice závislostí, integraci jednotlivých závislostních politik a minimalizaci jejich zdravotních, sociálních a bezpečnostních dopadů.