Alkohol zůstává jednou z hlavních příčin předčasných úmrtí, domácího násilí či obřích výdajů ve zdravotnictví

Praha, 12. května 2025 – Češi patří mezi největší konzumenty alkoholu na světě, což má vážné dopady na zdraví i společnost. Nadměrné pití je spolu s kouřením hlavní příčinou předčasných úmrtí, kterým lze předejít. Alkohol zatěžuje zdravotní systém desítkami miliard korun ročně a ročně si vyžádá až 8 000 životů. Podílí se na domácím násilí, sexuálním napadení i smrtelných dopravních nehodách. Dalších 500 lidí ročně zemře na otravu alkoholem, často mladých a nezkušených uživatelů. Přesto zůstává prevence ve veřejné debatě téměř opomíjená. Odborný seminář „Společně pro zdravější Česko“, který proběhl v Poslanecké sněmovně, otevřel diskusi o nutnosti opatření, podpory prevence a omezení škod způsobených alkoholem.

„Místo ideologie potřebujeme důkazy a funkční opatření, která reálně pomáhají lidem vyhýbat se rizikům. V rámci prevence musíme pracovat s lidmi ve smyslu moderované konzumace a zajistit síť pomoci pro ty, kteří mají problém. Regulace by měla spíše směřovat na podporu méně rizikových produktů než na plošné restrikce,“ říká předseda správní rady RATIO (think tanku Racionální politiky závislostí) Jindřich Vobořil. Podle něj je osvědčeným přístupem tzv. harm reduction, tedy minimalizace škod spíše než úplná abstinence. Tento přístup se ukázal účinný nejen v oblasti nelegálních, ale i legálních návykových látek, jako jsou tabák a alkohol. Vobořil také upozornil, že podpora výrobců nízkoalkoholických nápojů, například prostřednictvím daňových výhod nebo lepších možností prodeje a reklamy, je konkrétním příkladem, jak lze snížit negativní důsledky konzumace alkoholu.

Seminář se konal pod záštitou poslankyně Renáty Zajíčkové a navazoval na Výzvu k ochraně veřejného zdraví a omezení dostupnosti alkoholu, kterou iniciovali think tanky Ministr Zdraví a Racionální politiky závislostí společně s českým zastoupením WHO. K výzvě se v současné době připojilo 48 signatářů a stále přibývají další.

„Všichni vidíme, kam až došla naše tolerance k alkoholu ve společnosti. Pokud nám záleží na budoucnosti mladé generace, musíme si přiznat, že reklama na alkohol pouze normalizuje problém, který později zaplatíme ze zdravotního a sociálního systému,“ říká poslankyně Renáta Zajíčková a dodává: „Je zarážející, že jsme ochotni investovat miliardy do následků, ale váháme s regulací příčin. Vyšší daň podle obsahu alkoholu, omezení reklamy a návrat prostředků do školní prevence – to je minimum, které musíme udělat, pokud to myslíme vážně.“

Každoročně v souvislosti s konzumací alkoholu zemře v Česku 6 až 7 tisíc lidí — přibližně 6 % všech úmrtí. Ve většině případů jde o úmrtí, kterým bylo možné předejít. Alkohol je prokazatelně významným rizikovým faktorem pro vznik rakoviny, kardiovaskulárních a duševních onemocnění a výrazně zkracuje délku života ve zdraví.

„Výzvou chceme jasně připomenout, že zdraví obyvatel musí patřit mezi klíčové priority veřejné politiky. Alkohol je v Česku extrémně dostupný, levný a intenzivně propagovaný,“ říká ředitelka think tanku Ministr Zdraví Kateřina Hellebrandová a dodává: „Vytváříme tím prostředí, které nahrává nadměrné konzumaci a znesnadňuje prevenci. Nestačí apelovat pouze na jednotlivce, je nutné změnit systém, který považuje pití za normu a nepití za výjimku.“

„Česko dlouhodobě patří mezi země s nejvyšší spotřebou alkoholu na světě. Alkohol je běžnou součástí české kultury i každodenního života, přesto jde o závažný a často přehlížený zdravotní problém s ničivými důsledky pro společnost i státní rozpočet,“ říká vysokoškolská pedagožka Dagmar Dzúrová zastupující Ministra zdraví a institut SYRI a dodává: „Navzdory těmto alarmujícím údajům přetrvává v české společnosti vysoká tolerance ke konzumaci alkoholu a nízké povědomí o jeho dopadech na zdraví. Děti vyrůstají v prostředí, kde je pití alkoholu považováno za normu. Symbolické přípitky na zdraví tak stojí v ostrém protikladu k realitě: alkohol zdraví systematicky ničí, a to i v malých dávkách.“

Problematice reklamy na alkohol, jako fenoménu, který hraje důležitou roli ve spotřebě alkoholu, se věnovala prezidentka prestižní mezinárodní neziskové organizace Movendi International Kristína Šperková, která se s účastníky podělila o zahraniční zkušenosti s regulací reklamy na alkohol. „Reklama na alkohol vede k zvýšené konzumaci alkoholu, tedy ke škodám.Je čím dál personalizovaná a alkoholové společnosti nemají zábrany svoje produkty propagovat dětem nebo lidem s problémy s alkoholem. Přes marketing je alkohol dostupnější ne jen fyzicky, ale i v našich hlavách. Je v zájmu každého politika, kterému jde o zdraví občanů, aby reklama na alkohol byla zakázaná. Je to výborné řešení, které podporuje velkou část lidí,“ vysvětluje Šperková.

Ekonomické náklady spojené s léčbou, hospitalizacemi, invaliditou a poklesem produktivity práce přesahují v Česku 40 miliard korun ročně. Stát přitom na spotřební dani z alkoholu vybere jen zhruba 15 miliard.

„Od roku 2010 pozorujeme trvalý pokles konzumace alkoholu u dospívajících v rámci EU. Tento trend pozorujeme u dětí také v ČR, ale i přes klesající trend čeští náctiletí patří v této oblasti k absolutní evropské špičce. Mladá generace si stále častěji uvědomuje, že nechce ničit své zdraví alkoholem. Tento pozitivní trend je nutné udržet,“ říká Michal Kolman z Univerzity Palackého, který je hlavním řešitelem studie HBSC zaměřené na tuto problematiku a dodává: „Alkohol však zůstává nejvíce tolerovanou drogou v naší společnosti. Musíme si připomenout, že tehdejší patnáctiletí z roku 2010 jsou dnes třicetiletí dospělí – a právě u této věkové skupiny se s velkou pravděpodobností setkáváme s nadměrnou konzumací alkoholu. Alkohol tedy stále představuje závažný problém v české společnosti.“

Jedním z účinných řešení na omezení škodlivé konzumace alkoholu je i daňová politika státu. Zejména nastavení spotřební daně tak, aby reflektovala procento alkoholu obsažené v alkoholickém nápoji, je strategie, která se osvědčila v zahraničí. „Společenské náklady konzumace alkoholu přesahují 50 miliard korun ročně, přičemž 60 % spotřeby připadá na pouhou pětinu nejrizikovějších konzumentů. Pokud chceme dosáhnout skutečného zlepšení, musíme mířit na jádro problému – chytrou, cílenou regulací postavenou na datech, snížením dostupnosti nejlevnějších variant a podporou prevence i krátkých intervencí ve zdravotnictví,“ říká Michael Fanta z Centra ekonomických a tržních analýz (CETA).

„Závislosti nejsou izolovanými problémy, ale součástí širšího vzorce lidského chování. Alkohol, drogy a technologie – všechny tyto faktory se vzájemně ovlivňují a propojují. Když mluvíme o závislostech, musíme brát v úvahu jejich komplexní kontext. Někdy je alkohol příčinou, jindy reakcí na jiné životní problémy,“ říká předsedkyně Asociace poskytovatelů adiktologických služeb Helena Gherasim, která má bohatou praxi s léčbou závislostí i jako terapeutka a dodává: „Potřebujeme věnovat více pozornosti prevenci v první linii, ale také obnovit síť včasné pomoci, kterou kdysi postavil vizionářsky pan docent Skála, která se ale bez náhrady na konci 90. let rozpadla.“

Iniciátoři (abecedně dle organizace)

Ministr zdraví

MUDr. Tomáš Šebek

zakladatel

Ing. et Bc. Kateřina Hellebrandová

ředitelka

RATIO (Think tank Racionální politiky závislostí)

Mgr. Jindřich Vobořil, Pg.Dip.

zakladatel

MgA. Petr Pleva

člen správní rady

WHO

Dr. Zsofia Pusztai

vedoucí kanceláře WHO ČR