Stanovisko Think tanku Racionální politiky závislostí k programovému prohlášení vlády zejména v oblasti závislostí

Programové prohlášení koaliční vlády Andreje Babiše obsahuje v oblasti sociálních služeb pozitivní závazek. Deklarovaný záměr zavést nový systém financování, který bude zohledňovat počet klientů sociálních služeb a jejich potřeby, představuje vítaný krok k náhradě dlouhodobě nevyhovujícího a nepředvídatelného dotačního systému. Stejně tak je třeba ocenit závazek systematicky propojit zdravotní a sociální péči prostřednictvím sociálně zdravotního pomezí.

Oblast závislostí je však v programovém prohlášení zpracována problematičtějším způsobem. Pozitivně lze vnímat deklarovaný důraz na prevenci, a to nejen ve vztahu k nelegálním návykovým látkám, ale především k alkoholu, tabákovým výrobkům, hazardnímu hraní a digitálním závislostem. Tento důraz však postrádá klíčový prvek – jasný závazek ke stabilnímu a dlouhodobě předvídatelnému financování preventivních opatření. 

Programové prohlášení také nenabízí ucelený veřejnozdravotní přístup k problematice závislostí. Přestože se jedná o oblast s významnými zdravotními, sociálními i ekonomickými dopady, dokument ji redukuje převážně na otázku bezpečnosti, trestní represe a individuální odpovědnosti jednotlivce. Takový přístup je v rozporu s dlouhodobými odbornými poznatky i s dosud platnou národní strategií státu, která byla schválena minulou vládou Andreje Babiše. Závislosti jsou komplexním společenským problémem, který vyžaduje koordinovanou politiku ochrany zdraví, prevence, dostupné léčby, snižování rizik a racionální regulace trhu s návykovými látkami. 

Z hlediska koncepční návaznosti je problematické, že se programové prohlášení v klíčových bodech odchyluje od dosud platné Národní strategie prevence a snižování škod spojených se závislostmi na období 2019–2027. Tato strategie staví politiku závislostí na principech ochrany veřejného zdraví, prevence, léčby, snižování rizik a racionální regulace návykových látek založené na míře jejich rizikovosti. Současně jasně vymezuje odpovědnost státu za koordinaci a stabilní financování těchto opatření. Programové prohlášení se od tohoto strategického rámce v řadě oblastí odklání, aniž by bylo zřejmé, zda vláda platnou strategii opouští, hodlá ji aktualizovat, nebo ji nadále považuje za závaznou. Tato nejednoznačnost narušuje kontinuitu státní politiky v oblasti závislostí, ohrožuje stabilitu služeb a oslabuje důvěru odborné veřejnosti v předvídatelnost vládních kroků.

V oblasti nelegálních drog programové prohlášení akcentuje především trestněprávní přístup a zpřísňování sankcí, aniž by adekvátně zohledňovalo empirické poznatky o omezené účinnosti represivních opatření při snižování míry užívání návykových látek a souvisejících rizik pro veřejné zdraví. Dokument se přitom prakticky nevěnuje alternativám k trestu, systematickému zapojení léčby závislostí v rámci trestního systému ani mechanismům odklonu uživatelů návykových látek z trestní justice do systému zdravotních a sociálních služeb. Takto pojatý přístup se rozchází s odborným konsensem, podle něhož kriminalizace uživatelů návykových látek vede ke zvyšování zdravotních rizik, prohlubování stigmatizace a růstu nákladů pro veřejné rozpočty, aniž by přinášela deklarované bezpečnostní a veřejnozdravotní přínosy.

Jak bylo uvedeno výše, programové prohlášení postrádá závazek k zajištění dostatečného, předvídatelného, stabilního a dlouhodobého financování prevence, léčby a služeb snižování rizik v oblasti závislostí, přestože jejich dlouhodobé podfinancování prokazatelně vede k výrazně vyšším zdravotním, sociálním i bezpečnostním nákladům pro stát.

Současná podoba pasáží věnovaných problematice závislostí v programovém prohlášení pravděpodobně odráží spíše výsledek politického vyjednávání než snahu plně využít odborný potenciál, který má stávající politika závislostí v této oblasti k dispozici. To však nic nemění na potřebě tyto nedostatky v navazujících legislativních a exekutivních krocích systematicky napravovat.

 Závěr a doporučení

Jsme si vědomi, že programové prohlášení vlády nemůže a nemá být souhrnem všech plánovaných aktivit vlády na celé volební období, ale slouží především k vymezení hlavních priorit a rámcovému naznačení budoucích legislativních a exekutivních opatření vlády. Přesto považujeme za důležité nabídnout vládě následující odborná doporučení, která mohou přispět k její větší efektivitě, předvídatelnosti a souladu s odbornými poznatky při formování politiky v oblasti závislostí:

• zachovat a dále rozvíjet veřejnozdravotní přístup k závislostem, se systematickým uplatňováním principů snižování škod a rizik (harm reduction) jako základního pilíře národní politiky,
• zajistit dostatečné, stabilní a dlouhodobě předvídatelné financování prevence, léčby závislostí a služeb snižování rizik,
• rozvíjet racionální regulační rámec pro psychoaktivní látky a současně uplatňovat u návykových látek regulační přístup založený na míře jejich rizikovosti, s cílem minimalizovat zdravotní, sociální a ekonomické dopady jejich užívání, 
• systematicky řešit problematiku digitálních závislostí, včetně prevence, výzkumu a dostupných intervenčních nástrojů,
• provázat politiku závislostí s řešením bezprecedentního nárůstu stínové ekonomiky v oblasti legálních návykových látek a hazardu, která oslabuje regulační rámce státu a zvyšuje společenské škody.