Stanovisko k návrhu nové evropské drogové strategie

Evropská komise představila novou podobu EU drogové strategie a akčního plánu zaměřeného na potírání trhu s drogami. Strategie nepochybně obsahuje několik pozitivních prvků, které je třeba ocenit. Patří k nim zejména důraz na kvalitní a dobrovolnou léčbu, lepší provázání zdravotních a sociálních služeb, uznání významu péče o duševní zdraví a také explicitní zmiňování klíčových prvků harm reduction, jako jsou místnosti pro bezpečnou konzumaci, distribuce naloxonu, výměnné programy či drug checking. Pozitivní je i to, že strategie explicitně uznává roli občanské společnosti a uživatelských skupin v navrhování a poskytování služeb.

Přesto je návrh strategie v mnoha ohledech hluboce nevyvážený. Centrálním prvkem dokumentu je bezpečnostní narativ, který označuje drogy za hrozbu a staví politiku primárně na posilování represivních postupů. Zatímco oblast potírání trhu je plná konkrétních kroků, termínů a opatření, oblasti prevence, podpory zdraví, harm reduction a sociální integrace zůstávají převážně u obecných formulací, které nejsou podpořeny konkrétními závazky ani zajištěním financování. Akční plán, jediný implementační nástroj strategie, se navíc věnuje pouze potírání trhu, což dále prohlubuje nerovnováhu mezi zdravotním a represivním pilířem. Tento nepoměr ohrožuje evropský model, který se dlouhodobě opírá o harm reduction, rovnováhu mezi opatřeními a respekt k lidským právům.

Strategie zároveň setrvává na konceptu prohibice jako jediného způsobu kontroly trhu s psychoaktivními látkami. Přes 70 let evropských i globálních zkušeností přitom ukazuje, že prohibice nevede ke snížení poptávky ani ke snížení škod. Naopak vytváří vysoce rizikové prostředí, posiluje násilí, stigmatizaci, porušování práv a zároveň zvyšuje moc nelegálních trhů. V situaci, kdy některé členské státy přistupují k inovativním formám regulace a kdy se rozvíjí moderní přístupy k bezpečnému zásobování, je rezignace strategie na jakoukoli úvahu o regulovaných modelech krokem zpět.

Zcela zásadní je však bezpečnostní rozměr, který strategie významně podhodnocuje. Nelegální trhy nejsou pouze kriminální hrozbou, ale představují i rostoucí nástroj hybridního působení nepřátelských států. Nedávná odhalení britské Národní agentury pro boj proti kriminalitě ukázala, že rozsáhlé sítě praní peněz propojené s drogovým trhem zajišťují finanční toky směřující k obcházení sankcí a k financování vojenských aktivit cizích režimů. Operace, která sledovala aktivity ve více než dvaceti britských městech, prokázala přímou cestu od peněz z pouličního prodeje drog přes konverzi do kryptoměn až po financování struktur napojených na ruský stát a jeho vojenský průmysl. To znamená, že nelegální drogové trhy nejsou pouze problémem veřejného zdraví. Jsou také zásadní bezpečnostní hrozbou pro Evropu a její demokratické instituce. 

Toto riziko pro Evropu v mnoha ohledech tímto převyšuje rizika zdravotní. Prohibice vytváří prostředí, ve kterém může organizovaný zločin růst, diverzifikovat své aktivity a zároveň se stávat nástrojem zahraničněpolitického vlivu nepřátelských aktérů. Každé euro, které teče nelegálním trhem, znamená posílení struktur, které přímo ohrožují evropskou bezpečnost, stabilitu a demokracii. O to více je nepřijatelné, že strategie tento rozměr v takto rizikové době, kdy celá Evropa stojí na prahu potenciálního vojenského konfliktu nereflektuje a trvá na posilování prohibičních opatření, která nelegální trh dlouhodobě spíše zvětšují než zmenšují. Navíc se zdá, že se zločinecké skupiny zaměřují nejen na oblast ilegálních drog, ale orientují se i na rychlý rozvoj stínové ekonomiky například v oblasti padělků léčiv, padělků tabákových a nikotinových výrobků, či nelegálních hazardních her. Nereflektování této situace je jen a pouze v zájmu autoritářských režimů. Tento širší geopolitický kontext však strategie nereflektuje, což může působit dojmem, že v této oblasti buď chybí dostatečné analytické kapacity, nebo že není kladen důraz na širší bezpečnostní souvislosti.

Z těchto důvodů je třeba otevřeně pojmenovat, že jediné řešení, které dokáže zásadně snížit takto zásadní bezpečnostní rizika spojená s drogovými trhy, je vytvoření legálního a přísně regulovaného trhu pod dohledem států a v ideálním případě substituovat trh méně rizikovými alternativami, jako se to například povedlo ČR zastavením narůstajícího užívání heroinu pomocí buprenorphinových preparátů. Regulace navíc umožňuje kontrolovat kvalitu a složení látek, znemožňuje, či snižuje výrazně působení kriminálních sítí, minimalizuje násilí a zároveň odřezává finanční toky, které dnes živí hybridní hrozby. Legální regulace je tak nejen zdravotně a sociálně výhodnější, ale i strategicky nezbytná pro zajištění evropské bezpečnosti. Ignorance tohoto tématu v této době je selháním a rezignací na pravděpodobné největší hrozbu pro Evropu za posledních 80 let.