Aktuality Stanoviska 19.07.2025

Stanovisko k dopadům digitálních závislostí na duševní zdraví

Podle Zprávy o digitálních závislostech v ČR (2024) tráví 86 % osob starších 16 let čas online a až 22 % mladých lidí (15–24 let) se nachází v riziku digitální závislosti. Potřebujeme zarámovat digitální závislosti jako problém veřejného zdraví, nikoli pouze individuální selhání, a podpořit rozvoj programů mediální a emoční gramotnosti od nejmladšího školního věku.

Digitální technologie se staly neoddělitelnou součástí každodenního života. Využíváme je k práci, studiu, komunikaci i zábavě. S tím však narůstá i riziko nadměrného užívání, které u části populace přechází v problémové či závislostní chování. Podle Zprávy o digitálních závislostech v ČR (2024) tráví 86 % osob starších 16 let čas online a až 22 % mladých lidí (15–24 let) se nachází v riziku digitální závislosti. Nejčastěji jde o nadměrné používání sociálních sítí a hraní her.

Závažnost problému podtrhují i data ze škol. V roce 2022/2023 bylo evidováno téměř 5 000 případů rizikového chování dětí a mladistvých souvisejícího s digitálními závislostmi nebo hazardem. Zároveň však jen 6 % školních preventivních aktivit cílilo na digitální chování.

Podle mezinárodní studie HBSC (WHO, 2024) je v Evropě 11 % adolescentů klasifikováno jako problémoví uživatelé sociálních sítí. Problémové užívání je častější u dívek, intenzivní hraní her u chlapců. Právě adolescenti vykazují nejvyšší míru „intenzivního“ a „problémového“ online chování, které negativně ovlivňuje spánek, vztahy, školní výkon i duševní zdraví.

Výzkum jednoznačně potvrzuje souvislost mezi digitálními závislostmi a psychickými obtížemi. Problémové užívání sociálních sítí a internetu je spojeno se zvýšeným výskytem deprese, úzkosti, stresu a poruch spánku. Zvláště alarmující jsou data z velké čínské studie (N = 31 659), podle které až 58 % osob se závažnou internetovou závislostí trpí klinicky významnou depresí, 73 % zažilo myšlenky na sebevraždu a 32 % sebevraždu přímo plánovalo.

Další studie ukazuje, že problémové používání sociálních sítí nepůsobí izolovaně. Jeho negativní dopady na duševní zdraví jsou zprostředkovány dalšími technologicky podmíněnými jevy, jako je „phubbing“ (ignorování okolí kvůli telefonu) a internetová závislost jako širší rámec. Sociální sítě tak zvyšují stres, úzkost i depresi, a to nepřímo skrze návykové a disociativní chování .

Zvlášť ohroženou skupinou jsou děti a adolescenti. Nadměrné online aktivity u nich zasahují do vývoje identity, kvality spánku, školního soustředění a mezilidských vztahů. Intenzivní používání je navíc často vnímáno jako normální, což ztěžuje včasné rozpoznání problémového.

Digitální závislosti nejsou pouze „soukromým problémem“ jednotlivců, mají důsledky pro zdravotnictví, školství i duševní zdraví celé populace. Jejich nárůst v poslední dekádě (zvláště během pandemie COVID-19) představuje novou veřejně-zdravotní výzvu.

Globální metaanalýza (495 studií, přes 2 miliony osob) ukazuje, že 27 % lidí vykazuje znaky závislosti na smartphonech, 17 % na sociálních sítích, 14 % na internetu obecně a 6 % na hrách. Prevalence roste zejména v chudších zemích a u mladších osob .

Navzdory závažnosti problému chybí v Česku systematické politiky zaměřené na prevenci a léčbu digitálních závislostí. Většina školních či zdravotních intervencí je nahodilá, podfinancovaná a nemá oporu v aktuálních datech.

Politická doporučení

→ Zarámovat digitální závislosti jako problém veřejného zdraví, nikoli pouze individuální selhání.

→ Podpořit rozvoj programů mediální a emoční gramotnosti od nejmladšího školního věku, které:

umožňují žákům vést dialog o digitálním chování;
vedou k rovnováze mezi online a offline aktivitami;
poskytují nástroje rodičům k včasnému rozpoznání rizikového chování.

→ Školy by měly mít jasná pravidla pro používání technologií, nikoli pouze zákazy, ale součástí by měly být podpůrné aktivity vedoucí ke zdravému užívání.

→ Zvýšit dostupnost odborné pomoci: V rámci reformy psychiatrické péče zvýšit dostupnost dětské a dorostové psychiatrie, která je v současné době dramaticky poddimenzovaná.

→ Zajistit monitoring prevalence a dopadů digitálních závislostí v ČR, včetně vlivu na psychické zdraví, výkonnost ve škole a kvalitu života.

→ Zahrnout digitální hygienu do rámce duševního zdraví mládeže ve školách, komunitách i zdravotnických zařízeních.