Stanovisko k dalšímu rozvoji a využití konceptu psychomodulačních látek

Koncept psychomodulačních látek představuje racionální a veřejně zdravotně orientovaný přístup k regulaci užívání psychoaktivních látek, které lidé využívají k rekreačním účelům (za účelem stimulace, relaxace, zmírnění psychické zátěže, zlepšení výkonu nebo emoční regulace). V současnosti je v českém prostředí do tohoto rámce zařazen pouze kratom, nicméně z odborného hlediska neexistuje přesvědčivý důvod, proč by tento seznam nemohl být v budoucnu rozšířen i o další látky z oblasti stimulantů, kanabinoidů či empatogenů, pokud budou splněny jasně definované podmínky bezpečnosti, kontroly kvality a regulovaného přístupu.

Zkušenosti z oblasti harm reduction dlouhodobě ukazují, že hlavním zdrojem zdravotních rizik spojených s užíváním psychoaktivních látek není samotná existence poptávky, ale skutečnost, že tyto látky jsou získávány z neregulovaného a nekontrolovaného ilegálního trhu. Právě nelegální trhy produkují látky s neznámým složením, výrazně kolísající koncentrací účinných látek a častou přítomností nebezpečných příměsí. Tyto faktory zásadně zvyšují riziko intoxikací, předávkování a úmrtí, a to napříč různými skupinami látek, nikoli pouze u opioidů.

Odborná literatura ukazuje, že uživatelé látek z ilegálního trhu často netuší, jakou látku ve skutečnosti užívají, případně v jaké dávce. Běžná je záměna látek, přítomnost farmakologicky aktivních adulterantů nebo kombinace několika látek s nepředvídatelnými synergickými účinky. Tyto situace mohou vést k závažným zdravotním komplikacím, včetně respirační deprese, kardiovaskulárních selhání nebo těžkých neurotoxických stavů, přičemž riziko je umocněno absencí standardizace a informací o složení.

Právě na tento strukturální problém reaguje koncept safer supply, který vychází z jednoduchého veřejně zdravotního principu spočívajícího ve snížení expozice lidí toxickému a nepředvídatelnému, ilegálnímu trhu prostřednictvím přístupu k látkám standardizované, kontrolované kvality. Zkušenosti z Kanady ukazují, že poskytování regulovaných a kontrolovaných látek je spojeno s poklesem rizika smrtelných i nesmrtelných předávkování, snížením počtu akutních zdravotních zásahů a hospitalizací a omezením užívání nelegálních látek s neznámým složením. Zároveň se ukazuje, že tento přístup podporuje lepší kontakt uživatelů se zdravotními a sociálními službami a vytváří prostor pro další preventivní a léčebné intervence.

Důležité je zdůraznit, že safer supply není náhradou léčby závislostí ani rezignací na prevenci. Jedná se o doplňkový nástroj ochrany zdraví a života v situaci, kdy část populace psychoaktivní látky užívá bez ohledu na jejich právní status. Tento přístup realisticky reflektuje existenci poptávky a snaží se minimalizovat škody, které z této reality plynou.

Rozšíření konceptu psychomodulačních látek by mělo navazovat na tyto principy a být jasně orientováno na snížení zdravotních rizik, nikoli na podporu užívání. Regulovaný rámec umožňuje zajistit kontrolu kvality, standardizaci dávkování, transparentní označování složení a poskytování srozumitelných informací o účincích a rizicích jednotlivých látek. Právě dostupnost informací a předvídatelnost účinku patří mezi klíčové faktory, které mohou významně snížit riziko akutních intoxikací a předávkování.

Zařazení vybraných stimulantů, kanabinoidů nebo empatogenů do regulovaného režimu by umožnilo eliminovat riziko záměny látek, omezit přítomnost nebezpečných příměsí a snížit pravděpodobnost předávkování způsobeného neznámou koncentrací účinné látky. Zároveň by vytvořilo prostor pro systematickou prevenci, edukaci a včasnou identifikaci rizikových vzorců užívání. Významným aspektem je rovněž skutečnost, že část populace tyto látky užívá funkčně, bez rozvoje závislosti a bez významných negativních dopadů. Regulovaný přístup umožňuje pracovat s touto realitou bez zbytečné kriminalizace a bez vytváření dodatečných zdravotních rizik spojených s nelegálním trhem.

Z mezinárodních zkušeností vyplývá, že represivní přístup sám o sobě nedokáže snížit užívání psychoaktivních látek, ale naopak často vede ke zvyšování zdravotních rizik tím, že trh vytlačuje do méně kontrolovatelných a nebezpečnějších podob. Regulace psychomodulačních látek naopak posiluje ochranu veřejného zdraví, snižuje zátěž zdravotnického systému a umožňuje tvorbu drogové politiky založené na datech, nikoli na ideologických předpokladech. Z legálního trhu také prostřednictvím daní profituje stát, nikoli jen nelegální trh. 

Koncept psychomodulačních látek má potenciál stát se důležitým pilířem moderní drogové politiky orientované na ochranu zdraví a snižování rizik. Setrvání pouze u kratomu neodpovídá současným poznatkům o fungování ilegálních trhů ani zkušenostem z oblasti safer supply. Postupné, opatrné a odborně řízené rozšíření seznamu o další látky může významně přispět ke snížení intoxikací, předávkování a dalších negativních dopadů spojených s užíváním psychoaktivních látek z ilegálního trhu. Regulace v tomto kontextu představuje nezbytné doplnění prevence v prostředí, kde poptávka po psychoaktivních látkách existuje bez ohledu na právní rámec.