Psychomodulační látky: ochrana mladých, prevence rizik a smysluplná podpora

Seminář 4.3.2026 se zaměřil na otázky prevence, snižování rizik a léčby v souvislosti s psychomodulačními látkami (PML), zejména v kontextu ochrany dětí a mladých lidí. Diskuse spojila perspektivu veřejného zdraví, školství, adiktologických služeb, uživatelských organizací i zástupců trhu. Program zahrnoval bloky věnované aktuálním trendům v užívání látek mezi mladými lidmi, preventivním programům, legislativnímu rámci harm reduction a zkušenostem z terénu. 

Zazněla shoda, že regulace psychomodulačních látek představuje nový typ přístupu v českém prostředí a je nastavována s důrazem na ochranu veřejného zdraví a minimalizaci rizik spojených s dostupností těchto látek. Současně byla opakovaně zdůrazněna potřeba vyvážit regulační opatření s realistickým pohledem na chování mladých lidí a na existenci šedé ekonomiky.

Významná část diskuse se věnovala aktuálním trendům v užívání návykových látek mezi mladými lidmi. Data ukazují pokles kouření klasických cigaret, výrazný nárůst užívání elektronických cigaret a růst rizikového pití alkoholu. Pozornost byla věnována také souvislosti mezi užíváním látek a duševním zdravím dospívajících. Látky jsou často používány jako způsob zvládání stresu, úzkosti nebo sociálního tlaku.

Diskuse upozornila také na rychlý nárůst užívání kratomu v posledních letech. Tento trend byl jedním z impulsů pro vznik nové regulace. Z praxe zaznělo, že kratom je mezi mladými lidmi často vnímán jako relativně bezpečná látka, což může přispívat k jeho rozšíření. Zvláštní pozornost byla věnována formám produktů, které mohou být pro mladé atraktivní, například gumovým medivídkům obsahujícím psychoaktivní látky (edibles). Ty mohou představovat specifické riziko v prostředí škol, přičemž školy toto nemají jak zjistit, bez zapojení Policie. V tomto kontextu byla zmíněna možnost zapojení certifikovaných služeb do testování látek nebo poskytování informací o jejich složení.

Opakovaně zaznělo, že prevence musí být založena na ověřených postupech. Zastrašovací přístup a jednorázové hromadné přednášky mají velmi omezenou účinnost. Efektivní prevence vyžaduje interaktivní formy práce, zapojení studentů a dlouhodobé programy. V České republice je stále nedostatek programů primární prevence s prokazatelnou účinností. Byla zmíněna potřeba většího využívání registrů programů prevence a systematického hodnocení jejich dopadů.

Důležitým tématem byla role škol. Byla diskutována potřeba jasných pravidel týkajících se užívání látek ve školním prostředí, včetně možností regulace jejich konzumace v okolí škol prostřednictvím obecních vyhlášek. Zazněl také požadavek na posílení role metodiků prevence a snížení jejich pedagogické zátěže, aby se mohli prevenci věnovat systematicky. Školy zároveň potřebují lepší podporu ve formě metodických nástrojů, informací a spolupráce s odbornými službami. Diskuse otevřela i otázku sekundární prevence a harm reduction ve vztahu k mladistvým. Téma zůstává v českém prostředí citlivé, přesto bylo zdůrazněno, že některé nástroje snižování rizik mohou přispět k lepší ochraně zdraví mladých lidí.

Významná část semináře byla věnována informovanosti rodičů, pedagogů a dalších osob, které s dětmi pracují. Mnozí z nich nemají dostatek informací o nových látkách a jejich rizicích. Diskutována byla potřeba systematických informačních kampaní, inspirací mohou být zahraniční zkušenosti například z Kanady. Zaznělo také, že prevence by měla začínat velmi brzy a měla by zahrnovat podporu rodin. Investice do podpory rodičů patří mezi nejefektivnější preventivní opatření z hlediska dlouhodobých dopadů na zdraví  a spokojenost dětí.

Seminář se věnoval také roli prodejců psychomodulačních látek. Zástupci trhu deklarovali zájem o spolupráci se státní správou a kontrolními orgány s cílem minimalizovat rizika spojená s prodejem těchto produktů. Byla zdůrazněna potřeba transparentního trhu a omezení šedé ekonomiky, která komplikuje kontrolu kvality výrobků i ochranu spotřebitelů. Diskuse potvrdila, že ochrana zdraví mladých lidí vyžaduje koordinovaný přístup zahrnující regulaci trhu, kvalitní prevenci, dostupnou péči o duševní zdraví a otevřenou komunikaci o rizicích. Politiky v oblasti návykových látek by měly vycházet z dat a zkušeností z praxe a měly by reflektovat rychle se měnící podobu trhu s psychoaktivními látkami.

Hlavní směry doporučení, které během semináře zazněly:

• posílit evidence based programy primární prevence a jejich systematické hodnocení,
• zlepšit informovanost rodičů, pedagogů a dalších osob pracujících s dětmi o nových psychoaktivních látkách,
• vytvořit jasná pravidla pro školy a posílit kapacity metodiků prevence,
• podporovat koordinaci mezi školami, odbornými službami a samosprávami,
• omezovat šedou ekonomiku a posilovat spolupráci mezi regulátory a odpovědnými prodejci.

Seminář ukázal, že diskuse o psychomodulačních látkách se postupně posouvá od ideologických sporů k praktickým otázkám ochrany zdraví a minimalizace rizik. Takový přístup umožňuje hledat řešení, která reagují na reálné chování mladých lidí i na vývoj trhu s psychoaktivními látkami.