Psychoaktivní léky v ČR – rizika závislostí, preskripční trendy, kombinace s alkoholem a potřebná opatření

Psychoaktivní léky jsou důležitou součástí léčby bolesti, úzkosti, nespavosti, depresí i dalších zdravotních potíží. Zároveň však představují významnou a v české debatě stále podceňovanou oblast závislostních rizik.

Problém se netýká jen malé okrajové skupiny pacientů. Podle českých dat užívalo v roce 2023 psychoaktivní léky v posledních 12 měsících 12 až 22 % populace starší 15 let, přičemž odhad 1,1 až 1,7 milionu osob vykazoval známky problematického užívání. Samotná sedativa a hypnotika nadužívalo odhadem 820 tisíc až 1,1 milionu osob a opioidní analgetika 480 až 670 tisíc osob. Současně platí, že užívání psychoaktivních léků je přibližně dvakrát častější u žen a roste s věkem (Chomynová et al., 2025).

Z evropské i mezinárodní literatury vyplývá, že nejvyšší potenciál misuse a závislosti mají opioidy, benzodiazepiny, Z-hypnotika a gabapentinoidy, částečně také některá antidepresiva (Araújo et al., 2023; Araújo et al., 2024; Schifano et al., 2019). Z-hypnotika, zejména zolpidem a zopiclon, jsou spojena s tisíci hlášení o zneužívání, závislosti, předávkování a úmrtích (Schifano et al., 2019). U mladých lidí ve věku 12 až 25 let je misuse psychoaktivních léků rovněž významné, přičemž mezi uživateli dané třídy dosahuje u některých skupin 18 až 40 % a část z nich již splňuje kritéria poruchy užívání návykových látek (Agaku et al., 2021).

Česká data ukazují, že problém má i silnou preskripční a distribuční dimenzi. V roce 2023 činila distribuce benzodiazepinů v ČR 43 milionů definovaných denních dávek, tedy 4,8 denní dávky na 1 obyvatele staršího 15 let ročně. U Z-léků šlo o více než 80 milionů definovaných denních dávek, přibližně 8,8 denní dávky na 1 obyvatele, přičemž většinu tvořil zolpidem. Strmě roste také pregabalin, z 5,4 milionu dávek v roce 2013 na 31,9 milionu v roce 2023. Spotřeba opioidních analgetik dlouhodobě roste také, z 39 milionů definovaných denních dávek v roce 2014 na 57 milionů v roce 2023. Česká zpráva současně upozorňuje, že registr léčivých přípravků s omezením není pro regulaci výdeje psychoaktivních léků v praxi dostatečně využíván a v roce 2024 v něm nebyl žádný přípravek ze skupiny sedativ, hypnotik, anxiolytik ani opioidů (Chomynová et al., 2025).

Významným rizikem je dlouhodobé užívání a polyfarmakoterapie. V zahraničních studiích je časté chronické užívání mimo doporučené postupy, například u benzodiazepinů či krátkodobě indikovaných hypnotik, a zároveň kombinace více psychoaktivních léků současně (Araújo et al., 2024; Schenk et al., 2024). Česká data tento obraz podporují: 16 % uživatelů sedativ a 10 % uživatelů opioidních analgetik v roce 2023 získalo tyto léky jinak než na lékařský předpis, tedy od známých, v lékárně bez předpisu nebo přes internet. Významným zdrojem je podle zprávy také doctor shopping a nelegální online nabídka (Chomynová et al., 2025).

Zvlášť závažné jsou kombinace psychoaktivních léků s alkoholem. Zahraniční výzkum ukazuje, že kombinace s alkoholem a dalšími látkami zvyšuje riziko závažné otravy a smrti, přičemž nejrizikovější jsou kombinace více psychoaktivních látek současně (Chai et al., 2024; Holton et al., 2017; Barkla et al., 2015). Česká data ukazují, že v kategorii nadužívání psychoaktivních léků a současně rizikového pití alkoholu se v roce 2023 nacházela 3,0 % populace starší 15 let, tedy odhadem asi 275 tisíc osob. Ve studii mezi občany uvedlo 4,2 % populace užití psychoaktivních léků v kombinaci s alkoholem v posledních 12 měsících a 1,8 % v posledních 30 dnech. U šestnáctiletých ve studii ESPAD mělo zkušenost s užitím léků spolu s alkoholem 5,8 % respondentů (Chomynová et al., 2025).

Dopady této situace jsou reálné a měřitelné. V českém Národním registru pitev a toxikologických vyšetření bylo v roce 2023 hlášeno 75 smrtelných předávkování nelegálními drogami, těkavými látkami a psychoaktivními léky, z toho 4 případy smrtelného předávkování benzodiazepiny; kategorie opioidů zahrnovala 26 případů a zahrnuje i opioidní analgetika. Současně rostl počet hospitalizací pro úrazy pod vlivem psychoaktivních léků, z 248 případů v roce 2022 na 276 v roce 2023. Zpráva také upozorňuje, že zdravotní dopady užívání psychoaktivních léků nejsou v ČR systematicky monitorovány, což samo o sobě představuje problém pro tvorbu politik (Chomynová et al., 2025).

Tomu by měla odpovídat i veřejná politika. Prvním krokem je důslednější monitoring preskripce a rizikových vzorců užívání, zejména dlouhodobého užívání benzodiazepinů a Z-léků, kombinace opioidů s benzodiazepiny nebo pregabalinem a souběhu psychoaktivních léků s alkoholem (Araújo et al., 2023; Chai et al., 2024; Soeiro et al., 2025). Druhým krokem je systematické vzdělávání lékařů a lékárníků, protože v ČR podle zprávy realizuje krátké intervence u rizikových či intenzivních uživatelů psychoaktivních léků jen 42 % lékařů a vzdělávací preventivní programy zaměřené na tuto oblast nejsou systematicky realizovány. Třetím krokem je rozvoj deprescribing programů a posílení nefarmakologických alternativ, zejména u nespavosti, úzkosti a chronické bolesti (Schenk et al., 2024; Figg et al., 2026). Čtvrtým krokem je posílení harm reduction, včetně upozornění v e-preskripci na rizikové kombinace, edukace pacientů o zákazu kombinace s alkoholem, širší dostupnosti naloxonu u pacientů na opioidech a cílených intervencí pro rizikové skupiny (Morrison et al., 2025; Soeiro et al., 2025; Agaku et al., 2021). Česká data ukazují, že psychoaktivní léky představují významnou veřejnozdravotní zátěž a vyžadují systematické řízení v oblasti regulace, preskripce, prevence i léčby (Chomynová et al., 2025).

Klíčová opatření zahrnují:

• Zavedení a posílení monitoringu preskripce, včetně identifikace rizikových vzorců jako je dlouhodobé užívání benzodiazepinů nebo kombinace více psychoaktivních léků.
• Systematické vzdělávání lékařů o rizicích závislosti, polykombinace a interakcí s alkoholem.
• Rozvoj deprescribing programů zaměřených na snižování zbytečné polyfarmakoterapie.
• Posílení dostupnosti nefarmakologických intervencí, zejména psychoterapie a behaviorálních přístupů.
• Zavedení varovných systémů v e preskripci upozorňujících na rizikové kombinace
• Rozšíření distribuce naloxonu u pacientů užívajících opioidy.
• Edukace pacientů o rizicích kombinace léků s alkoholem a bezpečném užívání
• Prevence diversionu a misuse u mladých lidí, včetně práce s rodiči a školami.

Psychoaktivní léky představují významný, ale často opomíjený zdroj zdravotních i sociálních rizik. Jejich regulace a řízení musí být postaveny na datech, mezioborové spolupráci a realistickém přístupu k lidskému chování. Bez systematických opatření hrozí další nárůst zdravotní zátěže, který bude srovnatelný s jinými oblastmi závislostí, jež již dnes stojí v centru veřejné pozornosti.

Reference

Agaku, I., Odani, S., & Nelson, J. (2021). Medical use and misuse of psychoactive prescription medications among US youth and young adults. Family Medicine and Community Health, 9. https://doi.org/10.1136/fmch-2020-000374

Araújo, A., Casal, R., Goulão, J., & Martins, A. (2023). Misuse of psychoactive medicines and its consequences in the European Union – a scoping review. Journal of Substance Use, 29, 629 - 640. https://doi.org/10.1080/14659891.2023.2213325

Araújo, A., Guerreiro, J., Bulhosa, C., Da Costa, A., Goulão, J., & Martins, A. (2024). Use and misuse of psychoactive medicines: a descriptive cross-sectional study in a densely populated region of Portugal. Journal of Pharmaceutical Policy and Practice, 17. https://doi.org/10.1080/20523211.2024.2369319

Barkla, X., Mcardle, P., & Newbury-Birch, D. (2015). Are there any potentially dangerous pharmacological effects of combining ADHD medication with alcohol and drugs of abuse? A systematic review of the literature. BMC Psychiatry, 15. https://doi.org/10.1186/s12888-015-0657-9

Chai, G., Xu, J., Goyal, S., Woods, C., Ho, A., Song, J., & Pan, G. (2024). Trends in Incident Prescriptions for Behavioral Health Medications in the US, 2018-2022. JAMA Psychiatry. https://doi.org/10.1001/jamapsychiatry.2023.5045

CHOMYNOVÁ, P., GROHMANNOVÁ, K., DVOŘÁKOVÁ, Z., ORLÍKOVÁ, B., GALANDÁK, D., ČERNÍKOVÁ, T., FRANKOVÁ, E., ROUBALOVÁ, M. 2025. Zpráva o problematickém užívání psychoaktivních léků v České republice 2024 [Report on Problematic Psychoactive Medicines Use in the Czech Republic 2024] CHOMYNOVÁ, P. (Ed.). Praha: Úřad vlády České republiky. ISBN 978-80-7440-352-1

Farahbakhsh, M., Fakhari, A., Azimian, A., Khameneh, A., Matinkia, M., & Aghajani, E. (2025). Psychotropic medications: a descriptive study of prescription trends in Tabriz, Iran, 2021–2022. BMC Psychiatry, 25. https://doi.org/10.1186/s12888-024-06451-2

Figg, J., Love, C., Sorathia, V., Engelbart, M., Turner, A., & Elton, A. (2026). Benzodiazepines at the crossroads: navigating therapeutic promise and perils of misuse. Annals of General Psychiatry, 25. https://doi.org/10.1186/s12991-025-00627-0

Holton, A., Gallagher, P., Fahey, T., & Cousins, G. (2017). Concurrent use of alcohol interactive medications and alcohol in older adults: a systematic review of prevalence and associated adverse outcomes. BMC Geriatrics, 17. https://doi.org/10.1186/s12877-017-0532-2

Jerjes, W., Ramsay, D., Stevenson, H., & Lalji, K. (2024). Mental Health Polypharmacy in “Non-Coded” Primary Care Patients: The Effect of Deprescribing. Journal of Clinical Medicine, 13. https://doi.org/10.3390/jcm13040958

Kelleher, K., Rubin, D., & Hoagwood, K. (2020). Policy and Practice Innovations to Improve Prescribing of Psychoactive Medications for Children. Psychiatric Services. https://doi.org/10.1176/appi.ps.201900417

Milani, S., Raji, M., Chen, L., & Kuo, Y. (2021). Trends in the Use of Benzodiazepines, Z-Hypnotics, and Serotonergic Drugs Among US Women and Men Before and During the COVID-19 Pandemic. JAMA Network Open, 4. https://doi.org/10.1001/jamanetworkopen.2021.31012

Morrison, C., Natale, I., Branchflower, A., Harvey, C., & Lundin, R. (2025). Harm reduction approaches for the use of benzodiazepines: a scoping review. Harm Reduction Journal, 22. https://doi.org/10.1186/s12954-025-01310-z

Schenk, E., Luo, Q., & Erikson, C. (2024). Tracking 5-Year Trends in the Workforce Prescribing Psychotropics and Medications for Opioid Use Disorder: A Cross-Sectional Study. Journal of General Internal Medicine, 39, 2935 - 2941. https://doi.org/10.1007/s11606-024-08926-0

Schepis, T., McCabe, S., & Ford, J. (2021). Prescription drug and alcohol simultaneous co-ingestion in U.S. young adults: Prevalence and correlates. Experimental and Clinical Psychopharmacology. https://doi.org/10.1037/pha0000519

Schifano, F., Chiappini, S., Corkery, J., & Guirguis, A. (2019). An Insight into Z-Drug Abuse and Dependence. International Journal of Neuropsychopharmacology, 22, 270 - 277. https://doi.org/10.1093/ijnp/pyz007

Schifano, F., Chiappini, S., Corkery, J., & Guirguis, A. (2018). Abuse of Prescription Drugs in the Context of Novel Psychoactive Substances. Brain Sciences, 8. https://doi.org/10.3390/brainsci8040073

Soeiro, T., Lacroix, C., Jouve, É., Frauger, É., Lapeyre-Mestre, M., & Micallef, J. (2025). Psychoactive prescription drug use and misuse in patients on opioid agonist treatment. British Journal of Clinical Pharmacology. https://doi.org/10.1002/bcp.70306