Otevřený dopis Vládě České republiky k plánované změně regulace kratomu

Cílem tohoto dopisu je upozornit na některé právní, procesní a praktické souvislosti, které by měly být při rozhodování zohledněny.

Česká republika v posledních letech vytvořila nový regulační rámec pro psychomodulační látky, zavedený zákonem č. 321/2024 Sb. Tento systém vznikl jako reakce na situaci, kdy některé psychoaktivní látky nespadají pod mezinárodní drogové úmluvy, ani pod stávající seznamy omamných a psychotropních látek, a stát tak postrádal vhodné nástroje pro jejich kontrolu. Současná regulace umožňuje tyto látky legálně uvádět na trh pouze za přísně stanovených podmínek. Prodej je omezen na licencované subjekty a specializované prodejny, existují přísné požadavky na označení výrobků, kontrolu složení a bezpečnostního profilu, zákaz reklamy a sponzoringu i důsledná pravidla pro ochranu nezletilých. Regulace zároveň vytváří prostor pro systematický dohled státu nad trhem a pro sankcionování těch, kteří pravidla nedodržují.

Tento systém začal fakticky fungovat teprve nedávno. Prováděcí předpisy, které stanovují konkrétní podmínky výroby a prodeje, nabyly účinnosti až na konci roku 2025 a přechodné období skončilo v první polovině ledna 2026. V současnosti již funguje síť licencovaných subjektů a specializovaných prodejen a postupně se vytváří praxe dozorových orgánů. V této situaci považujeme za problematické uvažovat o zásadní změně regulace v okamžiku, kdy ještě není možné vyhodnotit její reálné dopady. Smysluplná veřejná politika obvykle předpokládá určité období pro sběr dat a vyhodnocení účinnosti přijatých opatření.

Další důležitou otázkou je samotný proces rozhodování. Právní úprava stanoví postup pro zařazování a přeřazování psychoaktivních látek mezi jednotlivé kontrolní režimy. Tento postup zahrnuje odborné hodnocení rizik a zapojení příslušných institucí, zejména Ministerstva zdravotnictví, Státního zdravotního ústavu a poradních orgánů vlády. Dodržení těchto procesních kroků je klíčové pro legitimitu a transparentnost regulačních rozhodnutí.

Za pozornost stojí také širší dopady na právní prostředí. Regulace psychomodulačních látek vytvořila nový legální trh s jasně definovanými pravidly. Desítky podnikatelských subjektů získaly licence, investovaly do splnění zákonných požadavků a přizpůsobily své podnikání novému režimu. Výrazná změna regulace krátce po jejím zavedení může vyvolávat otázky týkající se předvídatelnosti právního prostředí a legitimního očekávání podnikatelských subjektů. Stabilita regulačního rámce přitom patří mezi důležité předpoklady fungujícího právního státu i důvěry podnikatelů v rozhodování veřejné správy.

Současná regulace zároveň nabízí nástroje, které umožňují reagovat na případné problémy bez nutnosti okamžité prohibice. Stát má možnost posilovat dozor nad trhem, vyžadovat dodržování bezpečnostních standardů, postihovat nelegální prodej a postupně vyhodnocovat zdravotní a sociální dopady užívání těchto látek. Zkušenosti z oblasti drogové politiky dlouhodobě ukazují, že úplný zákaz často vede k přesunu trhu do nelegální sféry, kde stát ztrácí kontrolu nad kvalitou výrobků, dávkováním i věkovými omezeními prodeje. Regulovaný trh naopak umožňuje rizika monitorovat a postupně snižovat.

V neposlední řadě je vhodné zmínit také mezinárodní rozměr celé problematiky. Český model regulace psychomodulačních látek vzbudil pozornost i v zahraničí, protože představuje pokus řešit regulaci látek, které nespadají do mezinárodních drogových úmluv a současně mohou představovat určitá zdravotní či sociální rizika. Regulace vytváří mezistupeň mezi neregulovaným trhem a úplným zákazem a umožňuje státu kontrolovat kvalitu výrobků, dostupnost i informovanost spotřebitelů.

Tento přístup byl pozitivně zmíněn také na mezinárodní úrovni. Ve své výroční zprávě upozornil na český systém psychomodulačních látek Mezinárodní úřad pro kontrolu narkotik (International Narcotics Control Board, INCB), který je orgánem OSN odpovědným za dohled nad plněním mezinárodních drogových úmluv. INCB ve zprávě ocenil snahu České republiky vytvořit regulační rámec pro látky, které nespadají do kontrolních režimů úmluv, a zdůraznil, že takový přístup může přispívat k ochraně veřejného zdraví i k lepší kontrole trhu

.

Chceme upozornit i na skutečnost, že největší riziko pro uživatele a zejména pro děti a mladistvé představuje nelegální trh s kratomem, který i navzdory zavedené regulaci tvoří nemalý podíl v celkovém objemu prodaného kratomu. Připomínáme, že nový regulační rámec zavádí i nové skutkové podstaty spojené s tímto nelegálním prodejem. Konkrétně se jedná o § 204 a 251a Trestního zákoníku, ve kterých jsou nově zavedeny tresty za poskytnutí psychomodulační látky dítěti a také prodej psychomodulačních látek bez licence. Proto by bylo velmi žádoucí, aby Policie ČR, která disponuje potřebnými pravomocemi i kapacitami proti tomuto nelegálnímu trhu důsledně zakročila.

Na základě výše zmíněných faktů se domníváme, že další kroky by měly vycházet především z odborného hodnocení dostupných dat, důsledného vymáhání existující regulace a transparentního rozhodovacího procesu. Odpovědným postupem je umožnit novému regulačnímu systému delší období fungování, systematicky sbírat data o jeho dopadech a teprve na základě jejich vyhodnocení případně uvažovat o úpravách právního rámce.

Jsme připraveni přispět k odborné diskusi a poskytnout vládě podklady, které mohou pomoci při hledání řešení založených na datech, právní jistotě a ochraně veřejného zdraví.

S úctou

RATIO (Think tank Racionální politiky závislostí)