Drogová politika - Integrace bezpečnostního hlediska

Praha, 9. června 2025

1. Úvod

Bezpečnostní rozměr drogové problematiky bývá v českém i mezinárodním diskurzu často upozaděn ve prospěch zdravotnických, sociálních či morálních hledisek. Veřejná i politická debata se zpravidla soustředí na prevenci, léčbu, represi nebo legalizaci z hlediska individuálního chování, nikoliv však z pohledu širších systémových důsledků. Přitom právě bezpečnostní aspekty – násilí, destabilizace veřejných institucí, propojení na organizovaný zločin a ztráty daňových příjmů – patří mezi nejvýznamnější, dlouhodobé a zároveň obtížně řešitelné důsledky drogových trhů.

Cílem tohoto komentáře je poukázat na některé klíčové bezpečnostní důsledky nelegálního obchodu s drogami a souvisejících látek. Nejde přitom pouze o tzv. nelegální drogy (např. heroin, kokain nebo metamfetamin), ale také o látky legální – především alkohol a tabák –, které však často vstupují do ilegálního trhu. V obou případech hraje nelegální obchod zásadní roli v produkci násilí, podkopávání právního státu a financování kriminálních struktur. Bezpečnostní rizika přitom nejsou omezena pouze na přímé důsledky, jako je ozbrojené násilí, ale zahrnují i širší dopady na daňový systém, státní rozpočet, korupci nebo důvěru občanů v právní stát.

Tento text proto rozděluje bezpečnostní hledisko do tří navzájem propojených částí: (1) násilí a destabilizace státu jako důsledek prohibičního rámce a ilegálního trhu, (2) propojení drog s organizovaným zločinem a terorismem, a (3) zvláštní kapitola věnovaná nelegálnímu trhu s alkoholem a tabákem, který bývá často podceňován, přestože v mnoha regionech generuje srovnatelná rizika jako trh s nelegálními drogami.

2. Násilí a destabilizace jako důsledek prohibičního rámce

Jedním z nejzávažnějších bezpečnostních důsledků prohibičního přístupu k drogám je eskalace násilí v prostředí nelegálních trhů. Drogový trh je typickým příkladem tzv. „extralegálního trhu“, na kterém není možné využít právní prostředky k vymáhání smluv, ochraně majetku nebo řešení konfliktů. Místo toho jsou tyto funkce převzaty samotnými aktéry trhu – často formou zastrašování, korupce či ozbrojeného násilí. Výzkum opakovaně potvrzuje, že zintenzivnění represivních zásahů proti drogovým trhům má za následek spíše růst než pokles násilí mezi aktéry ilegálního trhu, zejména tam, kde je trh nestabilní nebo rozdrobený [Werb et al., 2011].

Systematický přehled více než 15 studií ukazuje, že tvrdé prosazování drogových zákonů často zvyšuje pravděpodobnost násilných střetů mezi konkurujícími si skupinami, protože narušuje existující rovnováhu a přerozděluje tržní podíly, které je pak nutné „získat zpět“ silou [Werb et al., 2011]. Typickým příkladem je situace v Mexiku po roce 2006, kdy vojenské zásahy proti kartelům vedly k dramatickému nárůstu mezikartelového násilí. Podobný vývoj byl pozorován i v Kolumbii během zániku Medellínského kartelu nebo v některých oblastech Afghánistánu, kde boj proti drogám narušil lokální rovnováhy mezi povstaleckými a kriminálními skupinami [Felbab-Brown, 2009].

Vedle násilí je dalším důsledkem destabilizace státních institucí. V prostředí nelegálních trhů je běžné, že kriminální struktury usilují o ovlivnění nebo infiltrace veřejné správy, policie a justice. Výzkumy z Latinské Ameriky, postsovětských států nebo jihovýchodní Asie opakovaně ukazují, že ilegální trh s drogami vede k narušování integrity státní správy a legitimizaci alternativních mocenských struktur [Shelley, 2014]. Tam, kde stát nedokáže nabídnout legitimní a efektivní alternativy, mohou se zločinecké organizace stát de facto správci území, a to nejen z hlediska distribuce drog, ale i výběru „daní“ (výpalného), poskytování „bezpečnosti“ nebo dokonce rozhodování o sporech.

Z pohledu bezpečnostní politiky je důležité si uvědomit, že drogové násilí není důsledkem samotné existence drog, ale důsledkem jejich nelegálního statusu a způsobu prosazování tohoto zákazu. V legalizovaných nebo regulovaných systémech (např. konopí v Kanadě či některých státech USA) násilí v oblasti distribuce prakticky vymizelo, zatímco v místech s represivní strategií přetrvává [UNODC, 2023; Werb et al., 2011].

3. Drogy, terorismus a organizovaný zločin

Nelegální obchod s drogami je jedním z nejvýznamnějších zdrojů financování organizovaného zločinu a v některých regionech i teroristických skupin. Odhady ukazují, že zisky z nelegálního drogového trhu se globálně pohybují v řádu stovek miliard dolarů ročně, přičemž velká část těchto prostředků končí v rukou struktur, které systematicky podkopávají veřejnou bezpečnost, stabilitu států a právní řád [UNODC, 2023].

Drogový obchod jako zdroj příjmů pro ozbrojené a teroristické skupiny

V řadě konfliktů posledních dekád hrály drogy klíčovou roli jako zdroj financí pro povstalecká hnutí, teroristické organizace nebo paramilitární milice. V Afghánistánu byla produkce opia jedním z hlavních zdrojů příjmů pro Taliban, a to navzdory i během okupace západními jednotkami. V Kolumbii financovala levicová guerilla FARC rozsáhlou část své vojenské činnosti prostřednictvím obchodu s kokainem, podobně jako pravicové paramilitární skupiny [Felbab-Brown, 2009]. V Turecku a Iráku byl obchod s drogami (i cigaretami) využíván kurdskými ozbrojenými skupinami včetně PKK [Shelley, 2014].

Tato propojení se týkají nejen produkčních oblastí, ale i tranzitních a cílových zemí. V některých evropských případech sloužil drogový obchod například jako zdroj financí pro islamistické buňky, např. v rámci sítě známé jako „Arabsko-pákistánská spojka“ operující mezi Severní Afrikou, Balkánem a západní Evropou [Shelley, 2014; UNODC, 2023].

4. Finanční toky, korupce a eroze státní integrity

Ačkoli je přímé násilí spojeno převážně s nelegálními drogami, nelegální obchod se závislostními produkty včetně alkoholu a tabáku představuje zásadní problém i z hlediska podkopávání legitimní správy a fiskální integrity státu. Nelegální trhy generují obrovské objemy peněz, které nejsou zdaněné a v mnoha případech slouží k financování nejen zločinu, ale i autoritářských režimů, oligarchických struktur a klientelistických sítí.

Praní špinavých peněz a paralelní ekonomiky

Peníze získané z nelegálního obchodu jsou zpravidla prány přes offshore účty, fiktivní společnosti, kryptoměny, či investice do nemovitostí. Tento proces nejen znesnadňuje detekci zločinu, ale zároveň narušuje důvěru v daňovou spravedlnost a transparentnost ekonomiky. Studie Reutera a Trumana (2004) ukazuje, že většina toků z nelegálního drogového obchodu nikdy neopustí systém – jsou reinvestovány zpět, často legálními kanály, což ztěžuje jejich odhalení.

Korupce jako strukturální důsledek ilegálních trhů

Kde existují významné nelegální trhy, dochází systematicky k propojování zločinu s veřejnou správou. Úplatky, výhody, hrozby a infiltrace rozhodovacích struktur patří mezi běžné nástroje vlivu. Louise Shelley (2014) upozorňuje, že drogový obchod se stává silovým faktorem, který oslabuje právní stát a podporuje vznik “únosu států” (state capture) – typicky v Latinské Americe, východní Evropě a Asii.

Financování autoritářských režimů

Podle Shelley i zpráv UNODC existují konkrétní příklady, kdy výnosy z ilegálních trhů pomáhají financovat represivní režimy, ať už skrze propojení na zkorumpované bezpečnostní složky nebo podporu represivního aparátu.

Např. Afghánistán, Sýrie, východní Ukrajina, Bělorusko, Severní Kavkaz nebo Venezuela jsou uváděny jako příklady, kde je propojení státního aparátu s kriminálními strukturami podpořeno právě nelegálním obchodem – často s cigaretami nebo alkoholem [Schayegh, 2011; Shelley, 2014; Koehler et al., 2022; UNODC, 2023; Azizi, 2024, Burman & Blanga, 2025].

Tyto jevy nejsou omezeny pouze na rozvojový svět. Studie o pašování tabáku v EU například ukazují, že daňové a regulační mezery mezi členskými státy napomáhají vzniku rozsáhlých pašeráckých sítí, které využívají nedostatečné kapacity celní správy nebo vědomou spoluúčast lokálních aktérů [Boboc & Ciobanu, 2021].

5. Nelegální trh s alkoholem a jeho bezpečnostní dopady

Ačkoliv je alkohol v drtivé většině zemí legální a běžně dostupný, jeho nelegální výroba a distribuce představuje významné bezpečnostní riziko. Tento fenomén je často přehlížen ve srovnání s nelegálními drogami, přestože má srovnatelné důsledky – jak z hlediska veřejného zdraví, tak bezpečnosti a stability institucí.

Podle studie Euromonitor International tvořil v roce 2018 nelegální alkohol až 25,8 % celosvětové spotřeby alkoholu, přičemž největší podíl připadal na destiláty (81 % z ilegálního trhu) [Euromonitor, 2018]. WHO očekává, že do roku 2025 vzroste podíl tzv. nezaevidovaného alkoholu na 27,7 % celkové spotřeby [WHO, 2018].

Zdravotní rizika a přímé ohrožení života

Nelegální alkohol často obsahuje toxické látky, jako je metanol, a je prodáván jako značkový produkt nebo levná alternativa. K rozsáhlým případům smrtelných otrav metanolem došlo v posledních letech např. v Dominikánské republice (330+ úmrtí), Indii, Pákistánu a Jižní Africe [Witt & Nagy, 2021]. Za připomenutí stojí i tzv. metanolová aféra v České republice z roku 2012, při níž v důsledku konzumace pančovaného alkoholu zemřelo 50 osob a desítky dalších utrpěly trvalé následky. Spotřebitelé si přitom často neuvědomují, že konzumují nelegální nebo padělaný produkt, zejména pokud jde o plnění do originálních lahví a etiket.

Kriminální struktury a organizace ilegálního trhu

Výroba a distribuce nelegálního alkoholu je často v rukou dobře organizovaných zločineckých sítí, které využívají korupci v celní správě, slabé enforcement mechanismy nebo nedostatečnou regulaci technického etanolu. Tyto struktury operují v nadnárodním měřítku, využívají volných obchodních zón, slabé hranice nebo rozdíly v daňové politice. ilegální trh s alkoholem tak často sdílí distribuční trasy a logistiku s drogami a cigaretami [Witt & Nagy, 2021; Shelley, 2014].

Příklady: důsledky ad hoc daňových změn a krizových zákazů

• Dominikánská republika po prudkém zvýšení spotřební daně v roce 2013 zaznamenala skokový nárůst nelegální výroby – podíl ilegálního trhu přesáhl 30 %, došlo ke stovkám smrtelných otrav a rozpočtová ztráta činila přes 260 milionů USD ročně [Euromonitor, 2020].
• Kolumbie čelí komplexnímu problému s padělaným alkoholem a „recyklací“ technického etanolu – více než polovina ilegálního trhu je tvořena upraveným nebo nebezpečným alkoholem [Witt & Nagy, 2021].
• Jižní Afrika během pandemických zákazů alkoholu (2020–2021) zaznamenala 900% nárůst domácí výroby („pineapple beer“) a prudké rozšíření ilegálního trhu, což vedlo k nárůstu kriminality a smrtelných případů [Euromonitor Consulting, 2021].

Vliv na veřejné finance a bezpečnostní složky

Podle odhadů přicházejí státy ročně o miliardy dolarů kvůli daňovým únikům z ilegálního trhu s alkoholem. Ztráty jsou ale nejen fiskální – zasahují také do integrity právního státu. Nelegální trh deformuje konkurenci, podporuje klientelistické vazby a podněcuje korupci (např. ve vydávání licencí, kontrole dovozu etanolu nebo u soudních rozhodnutí) [Witt & Nagy, 2021].

6. Nelegální trh s tabákem a jeho bezpečnostní důsledky

Nelegální obchod s tabákovými výrobky, zejména cigaretami, je jedním z nejrozšířenějších ilegálních trhů na světě. Podle WHO a dalších zdrojů tvoří nelegální cigarety přibližně 11–12 % světové spotřeby, což odpovídá stovkám miliard cigaret ročně [Paraje et al., 2022]. V Evropě je situace podobná, přičemž ve východních a jižních regionech je tento podíl vyšší než v západních státech.

Bezpečnostní rizika a role organizovaného zločinu

Ilegální trh s cigaretami je řízen převážně organizovanými zločineckými skupinami, které využívají rozdíly ve zdanění, regulačních rámcích a výkonnosti celních správ. Tyto skupiny operují na mezinárodní úrovni a využívají pašování, padělání, nelegální výrobu i „licit whites“ – cigarety vyráběné oficiálně pro export, ale určené od počátku pro ilegální trh [Boboc & Ciobanu, 2021].

Podle výzkumů tvoří v některých oblastech (např. východní Balkán, Pobaltí, Maghreb) až 60–80 % nelegálního trhu tzv. „illicit whites“. Tento typ výrobku je často vyráběn v legálních továrnách v zónách se slabou regulací (např. Bělorusko, SAE, Paraguay) a distribuován prostřednictvím komplexních sítí do zemí s vysokými cenami cigaret [Paraje et al., 2022; Shelley, 2014].

Ztráty veřejných rozpočtů a daňových příjmů

Nelegální obchod s cigaretami celosvětově připravuje vlády o desítky miliard USD ročně. Podle Evropské komise a Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) způsobuje nelegální obchod s tabákem jen v Evropské unii ročně ztráty ve výši přibližně 10 miliard eur na nezaplacených daních, které by jinak mohly být využity na veřejné služby, zdravotnictví nebo prevenci [EC, 2018, EC, 2023].

Korupce, ztráta důvěry a infiltrace státního aparátu

Nelegální tabák není jen daňovým problémem – zprostředkovává systematickou korupci a zneužívání veřejných institucí. Studie ukazují, že ztráta daňových příjmů často souvisí s:

• slabou správou daňového systému,
• přítomností pašeráckých sítí ve státním aparátu,
• neochotou nebo neschopností postihovat nadnárodní dodavatele [Boboc & Ciobanu, 2021].

Např. v některých balkánských zemích byla zaznamenána vysoká míra propojení celních úředníků s distributory nelegálního tabáku. V Jihoafrické republice došlo k nárůstu nelegálního trhu v době, kdy byla záměrně oslabena daňová správa (tzv. „state capture“) [Paraje et al., 2022].

Vliv tabákového průmyslu a informační válka

Tabákové firmy samy hrají rozporuplnou roli. Ačkoliv veřejně bojují proti ilegálnímu trhu, nezávislé studie ukazují, že některé z nich jsou zodpovědné za významnou část jeho objemu – zejména v případech, kdy distribuují nadbytečné množství cigaret do rizikových trhů [Gilmore et al., 2018].

Jakkoli nelze praktiky tabákového průmyslu zobecňovat (vzhledem k rozmanitosti hráčů na trhu s tabákem), dochází z jejich strany často ke zveličování hrozby ilegálního trhu, aby zpochybnily daňové nebo regulační návrhy (např. jednotné balení, zákaz mentolu). Tato strategie byla vyvrácena v případech Kanady, Austrálie a dalších zemí, kde k očekávanému nárůstu ilegálního trhu po zavedení regulací nedošlo [Paraje et al., 2022].

7. Doporučení

Bezpečnostní aspekty nelegálního trhu s drogami, tabákem a alkoholem jsou často přehlížené nebo redukované na otázky veřejného pořádku. Tento komentář ukazuje, že ilegální trhy představují komplexní a systémové bezpečnostní hrozby, které zasahují do struktur státu, financování veřejných služeb i geopolitické stability. Jejich řešení vyžaduje integrovaný, důsledně mezinárodní a zároveň realistický přístup, který kombinuje kontrolu trhu, posilování transparentnosti a cílenou prevenci.

Na základě provedené analýzy doporučujeme následující strategické kroky:

1. Posílit mezinárodní a mezisektorovou spolupráci

• Podporovat implementaci a rozšiřování nástrojů jako je FCTC Protocol to Eliminate Illicit Trade in Tobacco Products nebo nástroje Interpolu a Světové celní organizace pro alkohol a drogy.
• Vytvářet regionální dohody o výměně dat o zboží, známkách, tocích a subjektech – zejména v rámci EU, Balkánu a Východního partnerství.

2. Zefektivnit daňovou a regulatorní politiku

• Vyvarovat se skokových daňových změn (tzv. „daňových šoků“), které často vyvolávají přesun spotřeby na ilegální trh.
• Zajistit dostupnost legálních produktů s nižší rizikovostí.
• Využívat dynamické daňové indexace (např. vázané na HDP nebo CPI) namísto ad hoc zásahů.
• 
  

3. Zavést moderní technologie sledování a dohledatelnosti

• Rozšířit track-and-trace systémy na tabák, alkohol i klíčové vstupní suroviny (např. etanol, filtry, balicí materiál).
• Zajistit nezávislost a integritu těchto systémů – vyloučit účast regulovaných firem na jejich provozu.
• Umožnit veřejnosti ověřování původu produktů (mobilní aplikace, QR kódy) a motivovat obchodníky ke spolupráci.

4. Posílit enforcement a protikorupční mechanismy

• Investovat do vybavení a výcviku celních a daňových úřadů s důrazem na rizikové zboží a zóny.
• Zavést přísné postihy pro veřejné činitele a firmy zapojené do ilegálního trhu – včetně zabavování majetku.
• Zajistit ochranu whistleblowerů a novinářů, kteří odhalují spojení mezi ilegálním trhem a veřejnými institucemi.

5. Regulovat trh s psychoaktivními látkami jako nástroj bezpečnostní politiky

• Současný prohibiční rámec vytváří prostředí, kde ilegální trh prosperuje, násilí eskaluje a veřejné finance přicházejí o miliardy. Zkušenosti z řady zemí (např. Kanada, Uruguay, USA) ukazují, že regulovaný legální trh vede k poklesu kriminality, stabilizaci situace a větší ochraně spotřebitelů.
• Regulace trhu s psychoaktivními látkami umožní státu převzít kontrolu nad výrobou, distribucí a cenotvorbou, omezit přístup mladistvých, sledovat kvalitu a účinnost produktů a oslabit ekonomickou moc organizovaného zločinu.
• Je nezbytné převést kontrolu z trestního práva do daňového, zdravotního a správního rámce – podobně jako u alkoholu a tabáku. To zahrnuje licencování, daňové nástroje, inspekci a veřejnou osvětu.
• Bez kontroly trhu s psychoaktivními látkami nelze efektivně řešit ani korupci, ani financování násilných skupin, ani ochranu veřejného zdraví. Regulace není „měkký přístup“, ale strategické bezpečnostní opatření založené na důkazech.

8. Závěr

Navzdory stále sofistikovanějším nástrojům dohledu, koordinace a regulace zůstává nelegální obchod s drogami, tabákem a alkoholem zásadní bezpečnostní hrozbou pro státy, instituce i veřejné zdraví. Tento dokument ukázal, že černé trhy nejenže živí násilí a korupci, ale slouží také jako finanční zdroj pro hybridní aktéry a autoritářské režimy, které záměrně oslabují demokratické struktury. Nejde pouze o zdravotní nebo sociální otázku, ale o strukturální narušení právního státu, daňové spravedlnosti a důvěry v instituce.

Do budoucna je nezbytné analyzovat, zda a jak jsou příjmy z obchodu s psychoaktivními látkami využívány k financování hybridních operací, včetně dezinformačních kampaní, politické infiltrace nebo kybernetických útoků. Státní i nestátní aktéři mohou využívat toků z nelegálních ekonomik jako nástroj vlivu a destabilizace, zejména tam, kde je slabý dohled, korupční prostředí nebo geopolitická zranitelnost. Současně je potřeba věnovat větší pozornost také nelegálnímu hazardu, který často sdílí infrastrukturu a aktéry s drogovým a tabákovým podsvětím a může tvořit paralelní tok nezdaněných příjmů s podobnými bezpečnostními důsledky.

Bez širšího pochopení vztahů mezi nelegálními trhy a geopolitikou nebude možné vytvořit účinnou, preventivní a strategickou bezpečnostní politiku. Česká i evropská bezpečnostní strategie by měla tyto jevy vnímat jako součást obranyschopnosti demokratických států. Nejde jen o prosazování práva, ale o ochranu samotných základů společenské soudržnosti a legitimity státu.

Seznam použitých zdrojů (abecedně)

Azizi, H. (2024). The nature and extent of the Taliban’s involvement in the drug trade before and after the regime change (1994–2022): insights from experts. Small Wars & Insurgencies, 35(8), 1417–1445.

Burman, I., Blanga, Y. (2025). Lessons from the Syria-Hezbollah Criminal Syndicate, 1985–2005. Middle East Policy.; 1–22.

Boboc, C., & Ciobanu, M. (2021). Modus Operandi of Actors Involved in the Illicit Tobacco Trade in EU Countries. Statistika, 101(1), 101–112.

European Commission. (2018). 2nd Action Plan to Fight the Illicit Tobacco Trade 2018–2022. Brussels: European Commission.

European Commission. (2016). Illicit Tobacco Trade: Summary of the Eurobarometer Survey. Brussels: Directorate-General for Migration and Home Affairs.

European Commission – OLAF. (2023). Dealing with smuggling. In: OLAF Report 2023 – Investigative Activities: Protecting EU Revenue.

Euromonitor Consulting. (2021). Illicit trade in alcoholic drinks in South Africa in 2020: An overview. Euromonitor International.

Euromonitor International. (2018). Size and shape of the illicit alcohol market.

Euromonitor International. (2020). Illegal alcohol in the Dominican Republic and Colombia.

Felbab-Brown, V. (2009). Shooting Up: Counterinsurgency and the War on Drugs. Washington, D.C.: Brookings Institution Press.

Gilmore, A. B., Gallagher, A. W. A., & Rowell, A. (2018). Tobacco industry’s elaborate attempts to control a global track and trace system and fundamentally undermine the Illicit Trade Protocol. Tobacco Control, 27(3), 283–291.

Koehler, J., Bhatia, J., & Rasool Mosakhel, G. (2022). Modes of governance and the everyday lives of illicit drug producers in Afghanistan. Third World Quarterly, 43(11), 2597–2617.

Paraje, G., Stoklosa, M., & Blecher, E. (2022). Illicit trade in tobacco products: recent trends and coming challenges. Tobacco Control, 31, 257–262.

Reuter, P., & Truman, E. (2004). Chasing Dirty Money: The Fight Against Money Laundering. Washington, D.C.: Peterson Institute for International Economics.

Schayegh, C. (2011). The Many Worlds of ‘Abud Yasin; or, What Narcotics Trafficking in the Interwar Middle East Can Tell Us about Territorialization, The American Historical Review, 116(2), 273–306.

Shelley, L. (2014). Dirty Entanglements: Corruption, Crime, and Terrorism. Cambridge: Cambridge University Press.

UNODC (United Nations Office on Drugs and Crime). (2023). World Drug Report 2023. Vienna: United Nations.

WHO (World Health Organization). (2018). Global Status Report on Alcohol and Health 2018. Geneva: WHO.

Witt, D., & Nagy, J. (2021). Understanding the drivers of illicit alcohol: an analysis of selected country case studies. World Customs Journal, 16(2), 81–94.

Werb, D., Kerr, T., Nosyk, B., et al. (2011). Effect of drug law enforcement on drug market violence: A systematic review. International Journal of Drug Policy, 22(2), 87–94.